Kapitola 11

19. května 2006 v 20:58 | world
W téhle rubrice wám přectawím swou tworbu.. mám oficiální knížku powídeg a zápisků a yednu z kapitol wám přáwě teď elektronicky předám.. za Waše názory budu wděčen.. :))))

Na baru vidím tři osamocený lahve. Jahodový Cappy džusík. A proč né? Jednu velkou vodku. A do ní leju cizí, skoro vypitý džus. Na barovém sedadle, na místní diskotéce, ptám se sám sebe, co tady vlastně dělám. Vykopávám mrtvoly z jejich domovů, z hrobů a přitom se škodolibě směju. Nepochopí hned tak každý tvor. Nesnáším komerci, kdy z repro letí vzduchem Michal David. Nesnáším rozjařené úsměvy růžových blondýnek. Neuvědomují si, že život lze žít jinak. Ještě jednu. Do nově přistavené vodky leju zbytek druhého odloženého jahůdkového džusu. Zkoumám dál a dál tvorstvo kolem sebe. Opité holčiny se nebezpečně přibližují. Když už dojdou skoro ke mně, k baru, pro další dávku sebeuspokojení, na vyvýšeném schodu spadnou. Škoda, že na mě zas nehodí ten svůj sexy rozmazanej, nepřítomnej úsměv. Nagelovaní fotbalisté je zvednou z parketu. Spokojeně se usmějou. Vrazej si jazyky vzájemně do pusy. Zavřou oči. A dlouze se líbaj. Holky rozdávající něhu od své maminky. Tomu řikám láska. Dopito. Tak do třetice. Nová vodka. Poslední láhev džusu. Beru skleničku od baru pryč a mířím si to k záchodům, je tam volný stůl. Stůl pro čtyři a já sedím sám. Se skleničkou. V popelníku celkem kvalitní vajgl. Vyndavám si sirky. Zapaluju skoro půl cigarety. Hm, príma. První dým mi omráčí oči a začnou slzet… nedávám na sobě cokoliv znát a s přimhouřenýma sondama sonduju dál… dopíjím třetí vodku… čtvrtou… pátou… " Si sladkej, krasavče…" šestou… sedmou… po klíně tečou vesele děti… osmou… " Tady máš číslo… ". Na devátou skleničku sem nečekal. Papírek s číslem strčil do kapsy a ještě před tím podnikem vyhodil. A jak ho tak házím pod zaparkovaný porsche, ve kterém se odehrává projev lásky mezi německým bohatýrem a teplickou čtrnáctkou… řikám si polohlasem, že nemám se zas tak špatně… pravidelně každý víkend házím papírky s číslama růžových Kenvelo blondýnek pod zaparkovaný auta. Topím jejich naděje po něčem víc, v budoucích slzách… ale tyhle holky nebrečej. Škoda, tání ledovců nebude. Snad příští víkend.
 


Anketa

Těšíte se na léto?

Ano.
Ne.

Komentáře

1 Lecco Lecco | Web | 20. května 2006 v 1:01 | Reagovat

Gut. ;=)

2 world world | E-mail | Web | 20. května 2006 v 1:18 | Reagovat

kuju.. :))))

3 P.A.B. P.A.B. | 20. května 2006 v 10:46 | Reagovat

vcelku krutý ale výstižný...

4 world world | E-mail | Web | 20. května 2006 v 17:16 | Reagovat

děkuji.. kruté, wýstižné a prawdiwé.. doplním další slowíčko.. :))))

5 P.A.B. P.A.B. | 21. května 2006 v 10:20 | Reagovat

tos snad ani nemusel doplňovat, myslim, že to každej pochopil :))...ale když ti dělá dobře se k těm slůvkům hlásit, tak jen do toho :D

6 world world | E-mail | Web | 21. května 2006 v 12:11 | Reagovat

já sem rád exhibicionista.. :))))

7 world world | E-mail | Web | 21. května 2006 v 12:11 | Reagovat

a rád wzbuzuyu weřejné pohoršení.. :)))) ale yinag sem hodney, aby si něgdo nemyslel, že sem blázínek, sem jen trošku nihilista.. :))

8 P.A.B. P.A.B. | 21. května 2006 v 16:14 | Reagovat

však taky já to nekritizovala...často mívám motto: dem dělat ostudu, takže exhibicionismus schvaluju :D...jen máme každej jiný způsoby...

9 Radůz Radůz | E-mail | 5. června 2006 v 16:42 | Reagovat

nemám k tomu co říct.......je to ale fakt nádherný mno.......

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama