Sem yel pro auto do Chebu, a plostě měl sem čaz, taxem se rozhod ccourat po uliccíh a nayednou slyším křiq: POMÓCC.. mno yako sem wokamžitě zatočil za roh a widěl takou stařenqu, cco se sbírá ze země. Prey yi ukradli kabelqu, gde měa důchod z Němeccqa.. yednou za půl roqu si jezdí pro důchod do Němeccqa a zrowinqa dnesqa tam yela a zrowinqa dnesqa yi akčně přepadli. Taxem wolal příslušníqy PČR. Po chwilcce přijeli, stařenqa měa zlomenou končetinu, aspoň to na to wypadalo, faq to brutálně dostala, byla swrhnuta ze schodů.. a příslušnícci dorazili. Kromě mě tam zůstali eště nějaccí lidé - swědcci. Yáá sem toho zloděye newiděl, of course, byl sem pouze woznamowatel.. mno místní policcisté se woprawdu dokonale předwedli. W plné síle.. wyslýchali babičqu: A won Wáz teda wokradl? Ano, wokradl. A strčil Wáz ze schodů? Ano, strčil. A přetím nebo potom cco Wáz wokradl? Potom. A won Wáz teda něgdo předtím wokradl a potom strčil, you? Ano. Aha, a yaq wypadal? Newím, newiděla sem ho. A bylo ticho.. pan příslušníq si něcco zapisowal do swého notesu a netrpěliwý swědeq si začal stěžowat na pomalost příslušníqů.. Nemám na to cceley den! Můžu už yít? A wy ste gdo? Swědeq. A wy ste ho widěl? Ze zadu. A yaq wypadal? Měl modrou.. Nejdříw postawu! Asik yako yako won.. a ukázal na mě. A dál? Mno wypadal asik yako won.. wopětowně ukázal na mě. Měl modrýho kulicha a modrou bundu. A kam měl bundu? Do pasu nebo kabát? Asi yako won.. ukázal wopětowně na mě. Už můžu yít? Prwní příslušníq powěděl, že ano, druhey ne. Pro pořádeq to sepíšeme.. taqže wy ste swědeq.. a začalo to wodznowa.. a to kurwa nebawilo mě. Měl sem hlad a powídám, můžu jít? A wy ste gdo? Woznamowatel. You, běžte, powídá yeden. Ne-e, stůyte! powídá druhey. Taq stojím. U takoweyh wolů newíte cco udělay, začnou klidně střílet.. A yako cco? Yeden hot, druhey čehý.. adresu, rodný čízlo.. a tímhle kci yednou beyt? Wau, čeqá mě sqwěley žiwot!
Mno, to by snad yako zemiho příběh stačilo.. pamatuyu si to snad yakžtakž přezně.. :)) gdyby něcco, zemi popř. jaski woprawte! :)) zpět do ústawu.. končilo se dnesqa po yedenáccté.. wodpadlo nám neskutečné množstwí hodin, ccož sme se zemim wyužili q dokonalé projížďcce po autobazareh.. :)))) snažili sme se totiž prodati zemiho autokar.
Dwojkowey golf, bílá barwa, sportowně sníženey podwozeq, křídlo, nowey motor, baterqa, poloosy, najeto ca. dwěstěpade, ale tacháčům se nedá wěřit, bo už má w autokaru druhey.. a yaq mocc se autobazary nemohly shodnout na cceně.. smíh smíh smíh smíh.. se zemim sme se doccela bawili. Náš požadaweq? Zbawit se auta s yistotou, že nebude nigde stát a reznout, zondr bude iHned prodané.. Autobazar Jelínek se oswědčil yako nejserióznější.. do komisního prodeje by ho přijal za 35 wočí, ccož ye ccena luxusní :)) prowize tři - čtyři litříky.. mno a zbude něakeyh dwaatřicet pro zemiho :)) ale třebaz takowáá áááčqa.. prey pět tisícc korun nebo wýměna za wartburg :)))) se zemim sme padali na hubu yeště dlouho poté, cco sme slawné AAA wopouštěli.. :))
hmm to nic není to se mě jednou stalo že sem v klidu stál na zastávce, nastoupím do tramvaje stojim a najednou pribehne do tramvaje jakási stará paní a valí že jsem okradl nějakou jinou paní. samozřejmě že v tramvaji byli všici protim mě. mě se nechtělo ani vystupovat, ale začal na mě řvat aji řidič a nechtěl jet dál, tak jsem vystoupil. ta paní mě furt držela za bundu abych neutekl a po čase tam dorazila i paní okradená a začala křičet a jaký věci jsem se o sobě dozvěděl
a že ji to mám vrátit. obě hysterčili tak jsem jim poradil ať se odvolají na opodál stojící policisty. ti začali vyslíchat postupně paní okradenou, paní držící mě za bundu a nakonec mě. všechny výpovědi se lišili tak jsme mířili k místu činu. mezi tím si ověřili občanky všech osob a volali kamsi ověřit cosi. dál chtěli policisté prohledávat a jelikož jsem nechtěl dělat problémy a nic jsem neudělal tak jsem nědelal problem a ukázal kapsy a batoh. nic nenašli. samozřejmě jsem už peněženku zahodil a peníze si dal do své podle paní hysterické ta tam měla prej celej důchod a já v peněžence asi 70 korun. takže jsem už z toho pomalu vybrusloval. naštěstí tam byli svědci (vietnamští obchodníci) a ti policistům potvrdili že nejsem onen zlosyn
trvalo to tak 45 minut. ani se mě nikdo neomluvil, ani ona hysterická paní, ani paní držící mě za bundu a ani policisté za to prohledávání. řekli že můžu jít. poděkoval jsem vietnamským obchodníkům za jejich skvělou krátkodobou paměť nastoupil jsem na tramvaj a jel jsem domů. Neuvěřitelné že? Presumpce viny?