_
Závěr k obhajobě k obvinění z trestného činu výtržnictví podle ő 202/1 tr. z.
Na základě výše uvedeného vysvětlení se hájím proti obžalobě na mne vznášené takto:
1) Do roku 1974 jsem veřejně nevystupoval vůbec. Zpíval jsem v průběhu let 1974-76 na dvou skutečných svatebních oslavách, které byly pořádány jako soukromé, vstup byl na jednotlivé svatební pozvánky. To, že v Bojanovicích byl prý statut soukromé oslavy porušen vpuštěním několika místních občanů mně nebylo známo a nic podobného jsem nepředpokládal, takže jsem i nadále považoval oslavu za soukromou, jak byla pořádána a počínal jsem si jako mezi svými přáteli v neveřejné - uzavřené společnosti.
2) Na první oslavě svatby v Postupicích jsem zpíval tři písně, které jsou ze všech hledisek nezávadné - nevyskytují se v nich neslušné výrazy. Tyto písně jsem zpíval již předtím v pražském kole Porty se skupinou Berani. Soutěž je pod patronací Pražského kulturního střediska - ani v Malostranské besedě, ani v Národním domě na Smíchově ani v Postupicích písně nikoho nepohoršily a nebyly proti nim vzneseny žádné námitky.
3) Na svatbě Ivana Jirouse v Bojanovicích - jsem zpíval čtyři písničky, v nichž se ve dvou vyskytuje neslušný výraz. Nejde však o výrazy hrubě vulgární ani o oplzlost, ale o běžné lidové výrazy. Tyto výrazy nejsou zdůrazňovány, a zdaleka netvoří jádro mých písní. Mé písně též nejsou protisocialistické ani protispolečenské ani nepohrdají morálkou. Je tomu právě naopak, jak jsem již popsal, písně zastávají jasné morální stanovisko, které je prospěšné každému lidskému soužití. Obsah všech mých písní je slučitelný s právními a společenskými zásadami občanů. (Dopis s. Gottwaldové) - dítě - 3 ti.
4) Dále se hájím tím, že nejde o opakovanou činnost, ale o činnost jednorázovou. Ne tedy četné hrubé neslušnosti na mnoha místech republiky, ale dva lidové výrazy v jinak morálních a dobrých písních použité dne 21. 2. v Bojanovicích na oslavě svatby mého kamaráda I. Jirouse, která byla pořádána jako oslava soukromá, v uzavřené společnosti, se vstupem na pozvánky.
5) Je pravdou, že posluchači byli většinou mladého věku. Jejich morální vývoj jsem však svými písněmi nenarušoval nepříznivě, nýbrž příznivě, což není společensky nebezpečné.
Proto jsem přesvědčen, že jsem trestný čin výtržnictví podle ő 202/1 tr. z. nespáchal.
Proto jsem přesvědčen, že jsem trestný čin výtržnictví podle ő 202/1 tr. z. nespáchal.
II. Obhajoba proti obžalobě z trestného činu výtržnictví podle ő 202/2 tr. z.
Obžaloba nás vidí a popisuje jako organizovanou skupinu, která vystupovala na veřejnosti, ačkoliv neměla veřejnou činnost povolenu, že jednotlivá vystoupení byla připravovaná a plánovitě zajišťována, že jsme se v průběhu vystoupení dopouštěli četných hrubých neslušností, že písně vyjadřovaly negativní a protispolečenské rysy. Vulgární slova prý tvořila jádro celého programu, dále obžaloba uvádí, že jsme uvedli v omyl funkcionáře společenských organizací, že I. Jirous vybíral na jednotlivých akcích vstupné, které si zčásti ponechával.
1.) Obhajoba týkající se mé osoby k ő 202/2 tr. z.
a) Já osobně znám skupinu Plastic People a ostatní spoluobviněné s výjimkou Vratislava Brabence až od roku 1974. Do té doby jsem je nikdy neviděl, ani neslyšel, ani jsem sám veřejně nevystupoval a tudíž jsem trestný čin výtržnictví dle ő 202/2 do roku 1974 nespáchal.
b) Postupice 1. 9. 1974
Je snadno dokázat, že se náš přítel Hanibal skutečně ženil. Odpoledne dne 1. 9. 1974 - byla skutečná oslava jeho svatby - byla pouze pro zvané, na svatební pozvánky. Obžaloba sice podezírá, že svatební oslava byla pouze záminkou, ale nikterak nemůže zvrátit skutečnost, že to byla oslava Hanibalovy svatby. Oslava byla soukromá, předem řádně projednaná a povolená MNV. Nešlo tedy o veřejné nezákonné vystoupení. Ani zde se nevybíralo vstupné - vybíral se pouze dobrovolný příspěvek na úhradu výdajů, aby to nemusel platit ženich. Já jako účinkující jsem žádné peníze nedostal - ani mně něco podobného vůbec nepřišlo na mysl. Obžaloba říká, že všichni obvinění věděli, jaké skladby se zde budou hrát - že pořad byl připravený a plánovitě zajištěný. Ani to není pravda - vůbec jsem nevěděl, kdo a co zde bude hrát, a že zpívám sám, sám jsem se rozhodl až na místě, takže nikdo ze spoluobviněných nemohl ani vědět, co budu zpívat, žádná společná zkouška či příprava nebyla. Kromě V. Brabence jsem všechny mé nynější spoluobviněné viděl a slyšel poprvé v životě až na oslavě samé. Dle obžaloby měl vše organizovat V. Jirous. Znovu vypovídám, že mně o oslavě řekl sám ženich Hanibal, i s možností mého zpěvu, kterou jsem odmítl, a že jsem Ivana Jirouse viděl poprvé v životě až 1. 9. 1974 v Postupicích.
Proto jsem se nemohl v Postupicích dopustit výtržnosti dle ő 202/2 - spáchaného v organizované skupině.
c) Kostelec u Křížku - 21. 6. 1975
V Kostelci u Křížku jsem byl pouze jako jeden z diváků. Byl jsem pozván ženichem Milanem Hlavsou, kterému jsem byl předtím za svědka při jeho svatbě na Národním výboru. Ani tam jsem výtržnictví dle ő 202/2 - spáchaného v organizované skupině - nespáchal.
d) Přeštice - 18. 12. 1975
Jak jsem již vypověděl, v Přešticích jsem zpíval dlouhou dobu po skončení programu, v hloučku na vlak čekajících mladíků. Ani zde jsem výtržnictví dle ő 202/2 - spáchaného v organizované skupině - nespáchal.
e) Bojanovice - 21. 2. 1976
O mé vystoupení v Bojanovicích mně požádal sám ženich, Ivan Jirous. I zde se jednalo o skutečnou oslavu jeho skutečné svatby. I tato oslava byla soukromá, vstup byl na jednotlivé pozvánky. Ani zde se neplatilo vstupné, pouze dobrovolný příspěvek na úhradu výdajů. Nevěděl jsem předem, kdo na oslavě bude hrát ani co bude hrát - co budu hrát já, jsem se rozhodoval na místě a nikdo to předem nevěděl. Ostatní některé mé písně neznali, neboť jsem je nedávno složil. Žádné zkoušky ani přípravy programu jsem se nezúčastnil.
Ani zde nešlo o veřejné, předem připravované a plánovitě zajištěné vystoupení.
Proto jsem ani v Bojanovicích výtržnictví dle ő 202/2 tr. z. - spáchaného v organizované skupině - nespáchal.
Proto jsem ani v Bojanovicích výtržnictví dle ő 202/2 tr. z. - spáchaného v organizované skupině - nespáchal.
2.) Obhajoba k ő 202/2 - týkající se všech
a) Obžaloba uvádí, že jsme organizovaná skupina. Tato domněnka se též nezakládá na pravdě. Žádná vnější organizace nepřichází v úvahu. Navzájem nás spolu pojí pouze přátelské vztahy a společný zájem - sdílet to, co cítíme hudbou a písní. Naše společenství vzniklo samo, bez organizace a je drženo pouze přátelstvím a zájmem.
b) Obžaloba uvádí, že jsme uvedli v omyl funkcionáře společenských organizací předstíráním, že se jedná o kulturní akce, popřípadě oslavy rodinných událostí.
Od roku 1974 - tedy od doby, od kdy spoluobviněné znám, nekonala skupina Plastic People ani nikdo jiný ze spoluobviněných žádnou kulturní akci a vůbec na veřejnosti nevystupovala. V Postupicích, v Kostelci u Křížku, v Mokropsech a Bojanovicích šlo skutečně o oslavy skutečných svateb - buď přímých členů skupiny nebo někoho z blízkých přátel.
Funkcionáři MNV nebyli uváděni v omyl, ale byli jednotlivými žadateli - ženichy, pravdivě informováni. Bylo, pokud vím, na MNV vždy též oznámeno, že ženichovi přátelé budou hrát a zpívat. To, že jednotliví svatebčané informovali MNV a žádali o schválení oslavy s tím, že se bude v průběhu oslavy hrát - je známkou ukázněného přístupu k věci, je zřejmá snaha po zachování řádu a vší zákonnosti. Během oslav pokaždé přijela i Veřejná bezpečnost a když zjistila, že je vše v pořádku, s přáním dobré zábavy odjela. Opravdu nechápu způsob, kterým obžaloba na vše nahlíží. Již skutečnost sama, že skupina Plastic People, která do roku 1970 veřejně vystupovala a získala si svou hudbou velikou popularitu náhle po roce 1970 veřejně vystupovat nesměla, je známkou podivného přístupu kulturních orgánů. Když však skupina přestala veřejně vystupovat vůbec, je přece snadno pochopit, že si členové skupiny spolu zahrají, alespoň při slavnostní příležitosti, když se někdo z nich žení na soukromé, předem s MNV řádně projednané oslavě.
c) Obžaloba nás vidí, že jsme vystupovali veřejně, bez povolení příslušných úřadů. Ze všeho, co jsem již vypověděl, vyplývá, že tomu tak nebylo. Orgán, který je příslušný k tomu, aby propůjčil soukromé osobě veřejný sál k jeho rodinné oslavě je Národní výbor. Jednotliví ženiši na jednotlivých svatbách toto schválení měli i s tím, že v průběhu oslavy vystoupí různí přátelé. Oslavy byly pořádány jako soukromé. Jestliže se někdo z místních občanů do sálu vloudil nebo byl vpuštěn - potom to nebylo účastníkům známo. Proto si účastníci počínali jako mezi přáteli na soukromé oslavě. Kdyby byli na veřejnosti, možná, že by se někdo rozhodl v některém případě jednat jinak. To, že bychom pořádali veřejné vystoupení však není pravda v žádném případě.
d) Obžaloba uvádí, že na oslavách svateb vybíral Ivan Jirous vstupné, které si zčásti ponechával. K tomu vypovídám, že jsem na žádné oslavě vstupné neplatil, pouze jsem dával dobrovolný příspěvek na výdaje. Nikdy jsem ani nic o výši příspěvku neslyšel. To, že by si Ivan Jirous nějaké peníze ponechával pro sebe vylučuji, neboť je mým dobrým přítelem a dobře jej znám. A znám jej právě jako člověka, který svým charakterem vyniká nad jiné. Něco takového je prostě u člověka jeho typu vyloučeno, jsem přesvědčen, že ti toto obvinění je nepravdivé.
e) Obžaloba nás viní, že program jednotlivých akcí byl zaměřen tak, že vyjadřoval neúctu vystupujících ke společnosti a pohrdání jejími morálními zásadami, zejména soustavným opakováním vulgárních výrazů. Tato vulgární slova se prý vyskytovala tak často, že vlastně tvořila jádro celého programu.
Program oslav nebyl předem nijak zaměřován ani řízen. Tvořili jej na místě všichni ti, kteří do programu přispěli. Z obžaloby by se mohlo zdát, že se oslavy přímo hemžily vulgárními výrazy. Pro zajímavost uvádím, že skupiny Plastic People, DG 307, Karel Soukup a já - máme dohromady - jak jsem zde napočítal asi 65 skladeb s českým textem. To představuje přibližně 8 450 slov. Z tohoto počtu je jich 9 neslušných. Tyto skladby byly uvedeny na čtyřech oslavách během tří let, nikdy však se náhodou skladby obsahující neslušné výrazy nesešly při jedné oslavě. Znamená to tedy, že během celého programu padly třeba 2 neslušné výrazy - někdy ani to ne. Já jsem během svého povolání jako duchovní, byl na mnoha svatebních oslavách. Průměr těchto našich oslav s dvěma či třemi výrazy - je rozhodně daleko nižší, než výskyt neslušných výrazů na jiných normálních svatbách, kterých jsem se zúčastnil.
Program oslav nebyl předem nijak zaměřován ani řízen. Tvořili jej na místě všichni ti, kteří do programu přispěli. Z obžaloby by se mohlo zdát, že se oslavy přímo hemžily vulgárními výrazy. Pro zajímavost uvádím, že skupiny Plastic People, DG 307, Karel Soukup a já - máme dohromady - jak jsem zde napočítal asi 65 skladeb s českým textem. To představuje přibližně 8 450 slov. Z tohoto počtu je jich 9 neslušných. Tyto skladby byly uvedeny na čtyřech oslavách během tří let, nikdy však se náhodou skladby obsahující neslušné výrazy nesešly při jedné oslavě. Znamená to tedy, že během celého programu padly třeba 2 neslušné výrazy - někdy ani to ne. Já jsem během svého povolání jako duchovní, byl na mnoha svatebních oslavách. Průměr těchto našich oslav s dvěma či třemi výrazy - je rozhodně daleko nižší, než výskyt neslušných výrazů na jiných normálních svatbách, kterých jsem se zúčastnil.
Tuto malou statistiku uvádím jen proto, že obžaloba mluví o tom, že se neslušné výrazy opakovaly v programu "tak často, že vlastně tvořily jádro programu". Nebylo tomu tak, a vyskytovaly se velice zřídka.
Například skupina Plastic People má ve svém repertoáru dle mého odhadu nejméně 25 skladeb s českým textem. Přesto, že jejich skladby dobře znám - vzpomínám si pouze na jeden jediný lidový výraz a to ve skladbě "Píseň brance", která je fungl nová a byla zpívána pouze v Bojanovicích. Obžaloba uvádí názvy skladeb z repertoáru Plastic People, v kterých se údajně vyskytuje vulgární výraz. Jmenuje píseň s názvem "Zácpa". V textu není vulgární slovo. Samo slovo zácpa není ani vulgární ani protisocialistické. Nikdo ze svědků se také necítil slovem zácpa pohoršen. Dále je jmenována skladba "Podivuhodný mandarin", ani v této skladbě není použit žádný neslušný výraz. Tato skladba se zabývá na svém počátku sexuální problematikou, ale mluví o ní velmi jemným, citlivým způsobem. Vidět v této skladbě oplzlost je známkou absolutní necitlivosti.
Například skupina Plastic People má ve svém repertoáru dle mého odhadu nejméně 25 skladeb s českým textem. Přesto, že jejich skladby dobře znám - vzpomínám si pouze na jeden jediný lidový výraz a to ve skladbě "Píseň brance", která je fungl nová a byla zpívána pouze v Bojanovicích. Obžaloba uvádí názvy skladeb z repertoáru Plastic People, v kterých se údajně vyskytuje vulgární výraz. Jmenuje píseň s názvem "Zácpa". V textu není vulgární slovo. Samo slovo zácpa není ani vulgární ani protisocialistické. Nikdo ze svědků se také necítil slovem zácpa pohoršen. Dále je jmenována skladba "Podivuhodný mandarin", ani v této skladbě není použit žádný neslušný výraz. Tato skladba se zabývá na svém počátku sexuální problematikou, ale mluví o ní velmi jemným, citlivým způsobem. Vidět v této skladbě oplzlost je známkou absolutní necitlivosti.
Nakonec je jmenována mezi vulgárními skladba "Apokalyptický pták". V této písni není opět neslušný výraz. Píseň zpívá o přízraku - což je podoba ptáka Fénixe z řecké mytologie. V žádném případě však píseň Apokalyptický pták nemluví o mužském přirození - jak si představuje zbujelá obrazotvornost pana prokurátora. Chápu, že někomu je poezie cizí, že ji nechápe a nerozumí. Proto jsem žádal po uzavření spisů, aby naše texty ohodnotil expert z jazykového ústavu, z hlediska poetiky. Vyšetřovatelé tuto žádost zamítli, že to není třeba. Napsal jsem stížnost panu prokurátorovi, který suverénně odvětil, že vyšetřovatelé nepochybili, když žádost zamítli, bez udání jakýchkoliv důvodů. Po takovém postupu však ještě víc překvapuje jeho obžaloba, z které na tolika místech vyplývá nepochopení a neporozumnění textům - a v takovým případech jako je Podivuhodný mandarin a Apokalyptický pták, si pan prokurátor dělá veřejnou ostudu, tomu všemu mohla expertiza předejít.
Ani v ostatních písních Plastic People nejsou vulgární výrazy a tak z celého repertoáru zbývá jediná - Píseň brance, v které je použit běžný lidový výraz. Skupina DG 307 v podstatě hudebně dotváří účin básní Pavla Zajíčka. Tyto básně jsou dle mého názoru zdařilé a mají vysokou uměleckou úroveň. Znakem Zajíčkovy poezie je přímost, která nesnese kudrlinky a vyumělkování, spontánnost a touha po vnitřním sepětí člověka, aby se člověk nerozplýval ve věcech, které za to nestojí, ale aby sestupoval pod jejich povrch v jasném uvědomění si sebe sama. V jeho básních se vyskytuje několik neslušných výrazů. Ale pro člověka, který je zvyklý poezii číst či poslouchat, ztrácejí tato slova svůj vulgární ráz, stávají se funkčními, ostrými a smysluplnými slovy. Děje se to tak v poezii velmi často. V žádném případě však tyto výrazy nejsou jádrem Zajíčkovy poezie.
Podstatná je tedy skutečnost, že vystoupení DG 307 v Kostelci u Křížku na svatbě Milana Hlavsy - bylo naprosto vyjímečné a neopakovatelné. Pavel Zajíček - na oslavu svatby svého nejlepšího přítele připravil a nastudoval pouze toto jediné vystoupení, aby svatebčanům předal svůj svatební dar, který měl cenu nad jiné. Lze říci, že vulgární výrazy se celkově na jednotlivých oslavách vyskytovaly velice zřídka. Tam, kde se vyskytly, byly funkční a pomáhaly vyjádřit dobrou myšlenku. Rozhodně však nebyly jádrem toho, co bylo sdělováno.
Obžaloba uvádí, že náš program měl protispolečenský a protisocialistický ráz.
I zde jde o pomluvu. Nazval bych toto počínání obžaloby ranou pod pás, neboť, když již neví, jak by dokázala své, přilepí na naši tvorbu nálepku "protisocialistická", s nadějí, že to určitě zabere. Strhnout tuto nálepku není snadné, neboť jde o nekonkrétní povšechný posudek. Souhrnně lze však říci, že naše tvorba je pravdivá, to je, že pravdivě vyjadřuje to, co cítíme a chceme.
I zde jde o pomluvu. Nazval bych toto počínání obžaloby ranou pod pás, neboť, když již neví, jak by dokázala své, přilepí na naši tvorbu nálepku "protisocialistická", s nadějí, že to určitě zabere. Strhnout tuto nálepku není snadné, neboť jde o nekonkrétní povšechný posudek. Souhrnně lze však říci, že naše tvorba je pravdivá, to je, že pravdivě vyjadřuje to, co cítíme a chceme.
Jednotlivé písně, které byly produkovány na oslavách svateb našich přátel - v soukromé společnosti - v sobě nesou myšlenky, které jsou prospěšné pro jakékoliv lidské soužití, pro jakékoliv soužití lidí, kteří chtějí spolu žít v radosti, kteří se nechtějí likvidovat, znesvobodňovat a navzájem si jakýmkoliv způsobem škodit. Některé písně vyjadřují pouze radost, jiné pláč, který v sobě nesou - názor a myšlenku a postoj, který je vždy otevřený - nestaví se za žádnou ideologii.
Dle mého názoru jsme svým jednáním nenaplnili skutkovou podstatu žádného trestného činu a jsme již půl roku drženi ve vazbě neprávem.