close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Plavi Horizont, Mořský Koník 2008, 1. turnus

3. července 2008 v 23:58 | Luciášek
Altánek

V altánku se lidé scházeli i rozcházeli. Kdykoliv jste někoho hledali, bylo jasné, že se vyskytuje v altánku. Poslední den pobytu jsme v altánku pobyli jen okamžik, přesto ten okamžik trvá dodnes. V altánku se odehrál celý Koník jako rámcový příběh.

Amfiteátr

Familiérně označován za Amfík. Odehrávali se zde diskotéky, ale také porady vedoucích, při kterých byla snad ještě větší zábava než při diskotékách. Věčná a nesmrtelná hláška hlavního vedoucího? "Ta je tak blbá, že ani na šukání není dobrá."

Balkóny

Letošní MK objevil pro již tak bohatý český jazyk neologismus - balkónování. Balkónování probíhalo mezi vedoucími, praktikanty i chovanci. Jedním z nejkrásnějších balkónování bylo setkání na pokoji 605, při kterém padaly nezapomenutelné hlášky a výkřiky jako Hrnec nebo Kredenc. Balkóny byly také hojně využívány pro šnekování, praktikantka Markétka by o tom mohla vyprávět, že? Můj osobní nejkrásnější balkón bylo filosofování s vedoucími Jirkou a Evelínkou. Vládla atmosféra, kterou receptory těla i psyché nepobíraly.

Bouřka

Že zažiji největší bouřku svého života na Koníku v Černé Hoře, jsem opravdu neočekával. Plavi Horizont se jedné noci stal okem tří bouřek zároveň a dle toho vypadal i výsledný efekt. Blesk následoval blesk, hrom stíhal hrom. Škoda jen, že se nikomu nepodařilo blýskání se, zachytit. Nad Lovćenem (masivní pohoří nad Bokou Kotorskou) totiž vypadala bouřka věru magicky.

Crno Vino

Jak jsem byl poučen, když po vínu pálí žáha, nejedná se o kvalitní víno. Crno Vino, které praktikanti dostávali při každém jídle, rozhodně nebylo kvalitním vínem. Za vděk tak brali kromě vedoucích i chovanci, kteří ho hojně ředili kolalokou. Své by mohla vyprávět Simí, že?

Děti

Vždy jsem si přál mít děti. Dokonce jsem měl pro svá dvojčátka - holčičky - vyhlédnutá jména: Ema Antigona a Nina Electra. Po letošním Koníku jsem se rozhodl, že děti si před čtyřicítkou nepořídím. Několik dní jsem měl za úkol hlídat oddíly chlapců, ty jsem si vycvičil k obrazu svému, avšak oddíl slečen, které mě měly za tatínka a Simí za maminku mě učaroval. Ano, neustále upatlaná trička od jejich špinavých ručiček mě iritovala, avšak v celkovém efektu jsem se rozplakal jako želva, když mně a Simí malé princesny recitovaly básničku, že mají mamí Simonku a tatínka dýdžeje. Na podobné emoční vlny ještě nejsem zdaleka připraven. Smyslem lidské existence je vychovávat nové generace potomků, kteří vychovají další potomky. Pevně doufám, že vychovávat ještě dlouho nikoho nebudu, však jsem sám ještě stále malé dítě.

Diskotéky
DJ se nemůže nikdy zavděčit všem. První diskotéka byla v rytmu vodky a džusu, pak také v rytmu punku, ska a podobných alternativních stylů. Líbila se většině chovanců, vedení nikoliv. Pokyny zněly jasně - ubrat alternu. Druhá diskotéka byla v rytmu árenbíčka a diska, líbila se vedení, odsoudila ji však větší část společnosti, tj. chovanců. Zbylé diskotéky, kromě jedné, kterou pořádal Pája, se hledal kompromis a vždy se našel. Poslední píseň, která na poslední diskotéce zazněla, byla Fajn, fajn fajnový. Symbolika. Z této písně udělala hit druhá diskotéka, po ní si ji zpívala větší část osazenstva, v rámci sociologického výzkumu bylo překrásné sledovat, jak se mánie kolem dvou písní (Jazzíček a Fajn, fajn fajnový) dostává do popředí veškerého dění. Dalšími hity letošní diskotéky se staly písně Nikdy nic nebylo od Sto zvířat, pak Fedde Le Grand - Put your hands up for Detroit, Asian Dub Fundation - Flyover či T2 feat. Jodie Aysha - Heartbroken.

Elita

Na Koníku se již tradičně hraje na elitářství. Každý tábor má svou elitu, smím-li hovořit za náš tábor, elitu tvořilo šest jedinců, kteří byli všichni více či méně propojeni - Kubík, Tomášek, já, Simí, Šárý a Ájinka. Když se něco v naší šestici porouchalo, bylo to starostí všech šesti osob, ne jen těch, kterých se ono porouchání bezprostředně týkalo. Bude mi ctí, pokud se elita ještě potká, pokud možno co nejdříve - na Kamenčáku...

Euro 2008

Při utkání České Republiky a Turecka jsem logicky fandil Turkům. Vlna nevole, která se po vyřazení nemachrovaných nagelovaných českých pseudohvězd zvedla, neměla v historii Koníka obdoby. Jedinec se radoval, dav plakal. Nakonec jsem naučil část chovanců fandit Turkům a Kubík se mnou dokonce po vyřazení Turecka proléval slanou vodu z očí…

Gin

Oblíbeným pitím se stal gin, nejprve s tonikem, následně se mezi chovanci konzumoval zásadně bez brzdy. Ano, potvrdilo se pravidlo, že z dětí Koník udělá příslušníky Klubu anonymních alkoholiků...

Holky

Mezi slečnami byly klíčové oddíly 2, 4 a 6. Vítězem se stala paradoxně čtyřka. Čtyřka zvolila výbornou strategii - být všude, kde se něco děje. Ač do dané problematiky vidím jen okem laika, dovolím si tvrdit, že v oddílech 2 a 6 vládla mnohem přívětivější atmosféra, než ve čtyřce, kde to především ke konci pobytu vřelo, jenže… Veru, resp. Šárý, Niki a Nela nezachrání všechno, když proti nim stojí v oposici Simí s Pájí. Slečny ze čtyřky nebyly rozhodně "nejfajnovějším" oddílem, přesto na plné čáře v pomyslném hodnocení zvítězily. Respekt.

Hotel

Jak při vyhlašování Miss Crna Gora 2008 padlo, hotel Plavi Horizont je luxusní a jen pro náročné. Jen magor mohl taková slova pronést. V tomto případě magorka. Dvouhvězdičkový hotel nedosahuje kvalit ani jedné hvězdičky. Na stranu druhou, ochotný personál utvářel hotelu skvělé jméno. Vždyť když Vám kosovská uklizečka nabídne svou ruku a chce Vás seznámit se svou rodinou… slova nestačí. Ona uklizečka obdarovala řetízky kromě mě i Simí. Muslimská uklizečka s podivným jménem se stala jedním ze symbolů letošního MK.

Jazzíček

Oficiální hymna letošního prvního turnusu v Černé Hoře pochází od mého oblíbeného zpěváka Xaviera Baumaxy. Jeho píseň Jazzíček ho proslavila mezi stovkami dětí a mně dala lichotivé přízvisko magor. Jede si ten svůj jazzíček, je to magor a doma asi neměli rádio! Ke stažení ZDE.

Jídlo

Mastné skvrny v polévce, hranolky a marmeláda každý den… a co jako? Ten kdo řešil jídlo, řešil jen pouhé formální žabomyší války. Kvůli jídlu se na Koníka nejezdí, nebo se mýlím?

Kalby

O kalby šlo především. Chovanci, praktikanti i vedoucí zažili mnoho povedených i těch méně povedených kaleb. Prvotní nadšení přecházelo v nutnost nějak se zabavit. Chovanci poslední dny chlastali jen na důkaz vzdoru vůči autoritám, praktikanti a vedoucí jen z důvodů nedostatku jiné zábavy. Rozhodně se však nedá říci, že by někdo strávil tři týdny naložen v lihu, to ostatně neumožňovalo klima, dostatek práce a vybudovaná nechuť k místnímu alkoholu.

Kluci

Mezi chlapci byly klíčové oddíly 1 a 3. Pětku vynecháme kvůli jejich svérázné paní vedoucí a zbytek kluků? Jedinci by se dobří našli, ale celkově se veškerý děj letošního MK odehrával kolem jedničky a trojky. Zpočátku měla náskok jednička, jenže jejich pokřik Uganda se po prvotní euforii stával pouhým objektem k smíchu. Jednička podcenila trojku a ta ji již od poloviny pobytu hravě "přehrávala". Co se sportu týče, neměla jednička konkurenci, co se však mezilidských vztahů týče, více iniciativy projevila právě trojka. Kluci z jedničky (především Elvis a Dušan) měli obrovský potenciál, aby se stali hvězdami celého Koníka. Oni se však spokojili s rolí uspokojování slečen ze čtyřky. Kdo chce kam, pomožme mu tam. Trojka zvítězila na plné čáře. Z Kubíka a Tomáška se stali miláčkové praktikantek i slečen, zatímco poslední noc Důšovo skleněné oči hovořily za vše. Sám uznal chybu, že se stejně jako ostatní dal příliš ovlivnit Johnym a podobnými nafoukanými individualitami. Právě "vůdci" jedničky stáli za jejím pomyslným pádem.

Kouř (informace o filmu ZDE)

Je to fajn, fajn, fajn, je to fajn fajnový… co dodat? Ke stažení ZDE. Pilotní píseň ze snímku Kouř pronásledovala celého Koníka od druhé diskotéky, kdy jsem na onu píseň zahrál divadlo a zjistil jsem, že nejsem sám, kdo ji zná. Právě díky této písni jsme se seznámili se Simí... není to znamení?

Marodka

Kdo letos nebyl na marodce, jakoby vůbec nebyl na Koníkovi. Když jsem poslední den zaslechl debatu doktorů o vytíženosti marodky, došlo mi, že letos se na marodce vystřídalo opravdu dost lidí. Dokonce se pobyt mezi čtyřmi stěnami nevyhnul ani zmiňované Simí… natažené tříslo, pofidérní angína a další a další mrzutosti potkávaly tuto slečnu i ostatní tvory na MK.

Moře

Nejsem zastáncem zájezdů k moři, kdy si připadáte jako Mojžíš, chodící po hladině. Pozvolný vstup do moře byl téměř absurdní. Většina chovanců za celou dobu pobytu neplavala, vystačila si totiž několikakilometrovým chozením po mořském dně.

Nevěra

Nevěra je snad symbolem MK od samého počátku. Již Mamut, příslušník staré platamonské gardy, tvrdil, že Koník je od toho, aby pročistil vztahy a oprášil popř. rozbořil jejich reálné základy. Během Koníka se rozpadly hned desítky vztahů na trase Černá Hora - Česká Republika. Nejhůře to nejspíše nesla Nela se svým chlapcem. Nevěra ale byla na Koníku přítomna i mezi chovanci. Nikdo neměl nic jistého, nikdo neměl jisté, že ranní partner, bzw. partnerka, zůstanou partnery i pro večerní program. Vždy se pomyslný chléb lámal o poledním klidu, o tom žádná.

Noc

Každý den ve 22 hodin se opakoval stejný děj. Večerka. Večerka značí odcházející večer a přicházející noc, a právě to je ideální čas na probuzení. Poslední týden se chodilo na pokoj ke klukům z trojky. Předchozí týdny se kalilo na balkónech u praktikantek, popř. s vedoucími. Nyní hovořím za sebe, kde jste kalili vy, to opravdu netuším, ale do komentářů to napsat můžete, ať zjistím, kde jsem o co přišel.

Obora

Do obory se chodilo pít, resp. chlastat. Lahvové pivo Jelen se stalo kultovní a právě po něm byla hospoda pojmenována Obora. Nejkrásnějším večerem pak bylo panákování a táhnutí křehkých slečen z města na hotel. V onen večer kalili kromě chovanců a praktikantů i vedoucí, takže kouzlo Obory zafungovalo na stojedna procent.

Pája

Neměli jsme se rádi. Ehm, nenáviděli jsme se. Nenávistná atmosféra by se dala krájet. Na závěr pobytu jsem se mu omluvil, ale přesto ve mně zášť zůstává. Nikdy bych mu nedokázal odpustit ten konflikt před hotelem, kdy pěsti musel hasit až hlavní vedoucí. Pokud si ráčkující učitel myslí, že mu patří celá planeta, hodí se, aby ho někdo vyvedl z tohoto bludu. Nepatří mu zhola nic, kromě dvou naivních blondýnek - praktikantek.

Pěnová párty


Pěnová párty u kluků na patře. Zůstaly vzpomínky, ohořelé stěny… nádherná noc.

Počasí

Kromě tří dnů vyšlo počasí perfektně. Na nebi ani mráček a rtuť teploměru se při nejteplejším dni zastavila na 52°C - ve stínu!

Poledňák

O poledňácích se lámal celý den. Polední klid byl mezistupněm mezi ranním a odpoledním mořem. Letos jsem zažil svůj první Koník v životě, kdy byly poledňáky prakticky bez dozoru. Často tak chlapci spali na dívčích pokojích (především já s Dušanem na pokoji se Simí, Hančí a Pájí). Jindy se uskutečňovaly různé orgie (v rámci slušnosti samozřejmě) - např. kalba na balkónku u Áji, předposlední den. Klíčový poledňák se však odehrál zhruba v polovině pobytu. Před ním i po něm bylo všechno jinak. Líbací soutěž, která se uskutečnila, měla dva vyhlášené vítěze, ale také hned několik nevyhlášených poražených. Tento poledňák navždy změnil celý třítýdenní pobyt. Ona soutěž byla vstupenkou do pekla, o čemž se přesvědčila většina aktérů.

Praktikanti

Nikdy v historii nebyli praktikanti tak blízko chovancům. Praktikanti si vždy vytvořili vlastní identickou skupinku, v jejímž mikrosvětě tři týdny pobývali. Letos bylo vše jinak, celkem šest praktikantů se rozdělilo na dvě skupinky. Zatímco Martina s Natálií separovali ke sporťákovi Pájovi, zbylí čtyři praktikanti - Evča, Markétka, Dení a vedoucí praktikantů (já) většinu času trávili s chovanci. Ve dne v noci jsme se pohybovali mezi chovanci, především mezi oddíly 3 a 4. Kdybych měl říci nejbližší osobu mezi praktikanty, tak to byla Markétka, hned v závěsu Evča s Dení. Markétky humor mi prostě sedl nejvíce - "Jéžišmárja!" "Zoltán!" "To víš, že jo!"

Radovići

Velkoměsto mající dvě stanice metra a infrastrukturu, kterou i pražská metropole může tiše závidět. Probuzení se do reality? Ospalé městečko s minimárketem, kde kromě alkoholové pasáže nebylo co nakupovati. Obyvatelé Radovići pasou kozy, přejíždějí hady, modlí se k Bohu a obědvají (oběd = černohorsky ručak, ale srbsky oběd) na ulici.

Salaš

Pro vedoucí pracovníky se po dvě noci pořádala velkolepá párty, zvaná salaš. Salaše jsem se neúčastnil, přesto bych vyzdvihl Aleška - Ajťáka. Chlapec se presentoval jako zkušený alkoholik, na hotel dorazil donáškou a o svou dobrou pověst se tedy nemusel bát ani poté, co během noci naplnil žaludečními šťávami desetilitrový kbelík.

Sannynka

Jakási prťavá slečna mipo první diskotéce půjčila památníček, abych do něj zapsal zápisek. Otevřel jsem ho. A hle… Sannynky výtvor. Pro méně chápavé, se Sannynkou jsem strávil 15 měsíců svého života a právě když odjela na svůj první Koník, ubíhaly poslední vteřiny našeho vztahu. Právě její malůvku jsem objevil při prvním otevření onoho památníčku.

Satan

Nikolka moje osobní, šokovala mě již na samém začátku pobytu. Úvodní dny jsem s tímto pozoruhodným objektem musel trávit - mělo to jednoduchý reálný základ - společná posedlost hudební skupinou The Plastic People Of The Universe. Navíc se Satánek stal mým častým fotografickým modelem… tedy spíše modelkou, ochotnou pomocnicí při diskotékách, a také mi půjčovala lak na vlasy a občas odhazovala ručník, abych viděl i něco více… přibližně tolik jako moucha v ranním pivě.

Serbija

Překvapila mě mentalita místních lidí. Např. v krámku v hotelu jsem si udělal z Željka i Iljy kamarády, kteří mě před koncem pobytu obdarovali ručníkem Partizanu Beograd (já jim věnoval placku Bohemians 1905). Mentalita lidí je modifikována válkou, avšak zachovává si tu svou typickou balkánskou temperamentní příchuť. Mentalita místních v Boce Kotorské je mi blízká i kvůli slůvku maňána… žijí si pohodový život a rád se do Boky Kotorské jednou vrátím.

Střepy

Na konci pobytu se podařilo jednomu hajzlíkovi (ne náhodou se jednalo o Hopova bratra) vysklít sklo auta vedoucích pracovníků. Škoda byla nevelká, avšak onen průšvih zpřísnil režim posledních dní, a za to by si zasloužil viník náležitě zaplatit.

Svoboda

Synonymum pro slovo Koník je verbum svoboda. Během třech týdnů zapomenou lidé na stereotyp, na běžné starosti a ukazují svou pravou tvář. Právě proto mě Koník nabíjí positivní energií. Rok co rok totiž zjišťuji, že dnešní příslušníci postmoderní generace nejsou úplně ztracenou, slepou vývojovou větví. Lidem akorát chybí v reálném životě ten punc svobody, stávají se vězni konzumního světa, touhy po moci, slávě, materialismu a mamonu. Lidé jsou panensky čistí, především tehdy, když nemusí nic řešit a baví se životem - tak jako na Koníku.

Tivat

Pro mě osobně vůbec nejsilnější okamžik celého letošního Koníka. Takový byl výlet do Tivatu. Ve městě se absolutně nic nedělo, cílem bylo nalézt hospodu. Hospoda u extrémně pomalé číšnice, takový název si jedna z nich od naší skupinky vysloužila. Pila se Tequila Sunrise a Johny Wolker. Chemie lidí absolutně zafungovala a na samém konci pobytu jsme se poznali s Nelí. Cesta autobusem zpět do hotelu byla nabitá stimulací… psychickou i fyzickou, sexuální i verbální. Okamžiky štěstí v blízké přítomnosti Nely, Honzy s Verčou a Ajfela.

Útesy

Odvážlivci z útesů skákali, jiní si jimi zpestřovali romantické procházky. Jistý vedoucí si na nich způsobil otevřenou zlomeninu prstu na noze. Nelze opomenout Tomáškovu větu "Co má se stát, se stane."

Vedoucí

To, že se z řad vedoucích rekrutují, ti nejúžasnější lidé pod černohorským Sluncem, se dalo očekávat již po příjezdu. Přátelská atmosféra, která od prvních dnů vládla, byla sice narušena nepřátelskými vlivy, avšak v konečném výsledku, si zaslouží drtivá většina vedoucích pochvalu. Největší pak manželé Svojtkovi, Jirka s Evelínkou, Jirka, Jarda a další a další…

Zvířata

V lokalitě Plavi Horizont, v centru Boky Kotorské, se vyskytovalo hned několik pofiderních živočichů. Naše soukromé zůčko obsahovalo vlky, šakaly, želvy, ještěrky, pavouky, hady, psy, ale i půlmetrové ježky...

Život

Kdo nezažil, nepochopí. Pouhé tři týdny pobytu na Mořském Koníku, dokáží udělat s psyché i s mozkovnou rázný proces. Stýská se mi. Stýská se všem. Je důležité vzít si z Koníka především to positivní. Tu dětskou naivitu, tu svobodu, ten pocit volnosti. Jak vlastně probíhal život na Koníku Vám? V komentářích je dostatek prostoru pro vyjádření se všech zúčastněných…
 


Anketa

Dva pojmy x dva světy. Co je blíže k aortě Vašeho srdce?

Komerce
Underground

Komentáře

1 Veru Veru | 4. července 2008 v 1:27 | Reagovat

Neskutečný... Myslím si, že po přečtení nezůstane ani jeden člověk, kterýmu by se neleskla očka, ti slabší jedinci, jako já, se rozeřvou jako malý děti... Letošní koník byl neskutečně silnej...

2 BlackBeautiful BlackBeautiful | Web | 4. července 2008 v 7:51 | Reagovat

jak jsi napsal o dětičkách, že tě rozplakaly.. tak mě naposled rozbulela ma vlastni neteř.. a jen tim, že řekla "teta" a ukazala prstickem na mě =D

jinak samozrejme abeceda uzasna..pokud je to ta slibovana:)) hned bych tam frčela taky.. bohuzel..pozdee

3 Anett"ka" Anett"ka" | Web | 4. července 2008 v 11:13 | Reagovat

nádhernej článek.. je vidět, že jsi prožil a zažil... a ani se ti nedivím, že se stýská... ten kousek o těch dětech je boží... :) co se týče diskoték... to je jasny, uspěch u dětí, opovržení u děti... nedá se svítit... kvalita hotelu opravdu pramalá, ale přežít se dá... :) prostě... je to fájn, fájn, fájn a už se těším až příští tejden odletim do řecka... asi mi tam bude černá hora chybět... :)

4 Anett"ka" Anett"ka" | Web | 4. července 2008 v 11:14 | Reagovat

*úspěch u dětí, opovržení u vedení... to byl nějakej překlep... :D promin...

5 Tamara Tamara | 4. července 2008 v 11:25 | Reagovat

veru: po přečtení mi zustala tvář suchá - prece jen nekdo takovy zustal :) zas tak silný zažitek to nebyl. . .

6 Šárka Šárka | E-mail | 4. července 2008 v 13:12 | Reagovat

Úplně neskutečně krásně napsaný... Vzpomínky se mi vracej, tohle byli jedny z nejkrásnějších týdnů mího života.. Na ně nezapomenu! Tohle se úžasně četlo a všechno to je pravda...Ráda se tam vrátim..

7 Kessy Kessy | E-mail | 4. července 2008 v 19:43 | Reagovat

me dostala ta nevera xD jinak oci stale suche..... Luky...vyborne článeček.....

8 Elisabeth Elisabeth | Web | 5. července 2008 v 8:28 | Reagovat

Co ti mám závidět víc? Super dovolenou, chlastačku, skvělí lidi tam, tu atmosféru, která čiší z posledních několika článků. Je to úžasný. Sice mě zarazily ty rozpady vztahů, toho bych se obávala a byl by to jediný rozporuplný důvod, proč bych se rozhodovala, kdybych měla samozřejmě tu možnost, jet či nejet na MK :o) Ale to je asi jen pro vyvolené..... ;o)

9 samara samara | 5. července 2008 v 12:20 | Reagovat

letošní koník byl fakt super

10 EIFEL EIFEL | E-mail | 5. července 2008 v 15:48 | Reagovat

To, co se dělo na koníku se nedá popsat slovy, ale ty ses tomu neskutečně hodně přiblížil... Obdiv k Tobě i na mé straně, asi jsem Ti to ještě neřekl... Bohužel na Kamenčáq se nedostanu :-( Snad se ještě uvidíme a pokecáme :-)

11 Pavlik (marcel) Pavlik (marcel) | E-mail | 5. července 2008 v 16:16 | Reagovat

konik byl fakt hrubej a s tim altankem to je fakt... chyby mi se vzbudit a jit na cigo do altanku ...

12 Nikča Nikča | E-mail | 7. července 2008 v 14:49 | Reagovat

Moc podařené shrnutí skoro všeho. Ne s každou věcí co Lukáš řekl souhlasím, ale na to, kolik toho řekl... klobouk dolů, je to napsané dost dobře. Nevidím do všeho a Luki taky ne, ale mám pocit že spíš více než méně, se tady snaží hodnotit jenom to do čeho vidí. Gratuluju. Jinak fotky tady jsou moc hezký.

13 Yvonne Yvonne | E-mail | 7. července 2008 v 18:04 | Reagovat

Skvěle napsané Luki, jsem necelý týden doma a už se mi stýská. Vzpomínám na to jak ti IQ kleslo o 67%, na rachotící praktikanty po 12 hodině:D a taky na demotivující prostředí:D.... Bylo parádně!!!!!

14 hančus hančus | E-mail | 17. července 2008 v 16:27 | Reagovat

koník byl bezva......na ty 3 tejdny nezapomenu(asi jako všichni ostatní).jinak...k tomu chlastu....na poslední "disko"téce sme to udělali tak,že sme si ty flašky nejdřív vynesli ven a pak teprv odevzdali klíče(jarmilce:-D).SUPER TŘÍTÝDENNÍ RELAX!!!!!!

15 Nelly Nelly | 3. srpna 2008 v 22:19 | Reagovat

Bylo to vážně nejlepší.... I teď, když už jsme dlouho zpátky, tak pokaždý když se dívám na ty fotky, třeba na altánek, amfík nebo lidičky, tak to ve mně vyvolává neskutečnou touhu se vrátit.... Tento koník byl pro mě opravdu dokonalost sama.

16 cestář cestář | 10. srpna 2008 v 22:42 | Reagovat

já teda musím říct, že můj vztah to nezabilo ale posílilo.

tenhle koník byla fakt luxusní záležitost...ale Lukáši, myslím si že všechno posuzuješ jen z vlastního pohledu kdy tady vyzdvyhuješ 3 oddíl...právě jen Tom a Kuba tam byli fakt nejlepší ale ostatníma už to nebylo zdaleka tak slavný...tvůj nazor tady na to ti rozhodně neberu ale neuznávám ho...

jinak pro tebe: si fakt supr kluk a když už jsme spolu byli v oboře tak jsem se nepřestal smát..jen díky tobě! ...a nezapomen že ty první panáky..tak s nima jsem začal já:-D

17 Daneczek ( GLooG ) Daneczek ( GLooG ) | E-mail | 12. srpna 2008 v 16:04 | Reagovat

Nato že sem byl na MK v Černý Hoře po 5, tak sem nikdy nezažil tak dobrou partu lidí co tam byla. A ta sešlost v altánku a u Hopa to jsou super vzpomínky. Taky mi doma chbí taková volnost jako tam. Ráno se vzbudit, jít na cigárko, porušovat poledňák, a večer něčím zapít. ..... A Luky jko DJ si byl dobrej dost mi chybý ty písničky :D     . Snad se sejdeme lidi na MK zas příští rok

18 Romeo odd.5 Romeo odd.5 | 28. ledna 2012 v 22:30 | Reagovat

Ahoj, moc mě dostalo tohle číst. Je to krásná vzpomínka na čas, který jsem mohl ztrávit u moře s těmi lidmi. Ale na to jak jsi pískal fotbal 3 vs. 5 nezapomenu ... :-/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama