přidáš-li hero
orwellův gin
tak budeš in
kosmír je out
já kosmonaut
raketa vlakem
a křídla ptákem
přistřihneš troleje
k šílenství doženou
zaliješ olejem
prodáš se pod cenou
klobouček červené
čerstvé a zlevněné
nasadíš na hlavu
jako svou potravu
košíček ovoce
ochutnáš po roce
rozmažeš po zdech
pak slastný povzdech
v ústech je slano
bezesné ráno
luxován alko
Weißflog a Falco
neznám Tě
nemám Tě
poznám Tě
nedám Tě
kouříš své skéro
přidáš-li hero
orwellův gin
tak budeš in
kosmír je out
já kosmonaut
raketa vlakem
a křídla ptákem
přistřihneš troleje
k šílenství doženou
zaliješ olejem
prodáš se pod cenou
pěnu rozetřeš políbíš prohloupíš
pokud poškrábeš es ká el á
zbydou celá s vlhkým klínem chtěla
milovat se na role dotýkat se tam dole
nad hranami popelníků uvězněných na stole
sekretovým vínem v iluzích pak pronikám
očima játry plícemi na své cestě do nikam
sekretovým vínem v iluzích pak pronikám
očima nosem a kdo jsem a kdo jsem
dotýkat se na role milovat se tam dole
nad hranami popelníků uvězněných na stole
a tak to koušu a já jsem v plusu
a cesta metrem jalovec v džusu
se topí jehličky vzplanou
a z kouře klopí a bodá stranou
nůž já muž ty žena prostoduchá scéna
Fromm již umí milovat a my jsme jen učenci
učíme se nelhat si a sahat si na stehna
učíme se v pokoře v našem vlastním říjenci
společná hra nádherná
v hlavních rolích šílenci
společná hra nádherná
v hlavních rolích šílenci
své vlastní žíly
na pár let dospělým
vzpomínky zbyly
ty cesty tramvají
usínáš na klíně
slzy jen padají
a Ty jsi na vině
zastávka - konečná
slunečních dní
vyšumí do věčna
vyšumíš s ní
sama pak nastoupíš
na další vůz
sebe tím vykoupíš
já pouhý kus
vybalíš použiješ zabalíš
slano je v puse tak prázdno pak v těle
chci to víš já to vím Ty to víš
být pouhým kusem a to je celé
nahmatáš otevřeš odešleš
zmýlená neplatí a já Ti ho svěřil
serce - máš komu dáš je to lež
iluse nevrátí vše v co jsem věřil
podélně rozdělím
své vlastní žíly
na pár let dospělým
vzpomínky zbyly
ty cesty tramvají
usínáš na klíně
slzy jen padají
a Ty jsi na vině
zastávka - konečná
slunečních dní
vyšumí do věčna
vyšumíš s ní
Indiánka z Východu (14/10/08)
řekla mi ta co neumí říkat ř
a v uších sirény - řvu
a slib že nikdy neumřu
slzím jen na pohled
zamířím do nikam
cíl je už nadohled
nezajde navždy
kov kůži prorazí
náznaky vráždím
kde ona září je září
i říjen a sladko v puse
zhnusen tím hnusem
pod věží soutěžím o nejlepší dopad
vařím sůl ze soli znamení posolím
do rtů vložím si toxický odpad
indiánka z Východu řekla
a v uších sirény - řvu
má krev po kůži stekla
tak překročí ten práh
jak krev po kůži stekla
a já jen prach - sebevrah
a teď hurá domů
a teď hurá do blázince
na koruny stromů
koruna je bez hodnoty
my si hrajem na piloty
ví ta jedna s tygřím okem
vibruje s tím cizím cvokem
na závěr jen vzdech
po téru je dech
po metru je metro
a já tak trochu retro
zapal mě jen mě
zapal mě jemně
zapal mě jemně
zklamal mě jen mě
polévám benzínem polevou hořlavou
tělo své celý den smířené s popravou
nalokám kerosín a pustím k tomu plyn
doma jen dětský smích a v krvi čistý líh
a co třeba dneska a co třeba zítra?
proletím kosmírem pak přijde záblesk jitra
a kanály zas sají kanály zas kouří
mají svoje neony i ty se občas bouří
je Ti čerstvých sedmnáct a přesto nejsi ryba
zapomenout na minulost není občas chyba
já věřím že zůstáváš jediná svého druhu
umění je milovat a začít - skončit v kruhu
a co třeba dneska a co třeba zítra?
proletím kosmírem pak přijde záblesk jitra
a co třeba zítra absolvuješ let
proletět kosmírem na ten druhý svět?
Celé pěkné,nejvíce Kosmír.
...tohle nejvíce...doma jen dětský smích a v krvi čistý líh....,jak vidím,tak už zas máš inspiraci,píšeš,žiješ,to je fajn:)...jinak,hněvín....bomba:)