hlavním chodem schodem
chodí vchodem i východem
důchodec s chodcem za důvodem
vodí děti před příchodem
přívodu plynu tím přívodem
vinu stáčí slinu na nadchodce
na důchodce na chodce i na podchodce
zdroje? v ten závod závoj ztratí
kdo je? za použití vé-cé se platí
pět peněz a nelez mi do olova
co je? hlava a ahoj a ocelová
docela celá je jahodová
dělá že dělá a na má slova
má máslová
má
suše suší své sušenky na topení
tuše tuší že v duších duše není
cení zuby si cení na tři penny
chtění rozechvění denní ženy
sbohem bez Boha taky s Bohem
zahrada plachet a smích za rohem
ve zvonici zvonek zvoní zvonem
a v márnici sponek spousta - honem
své obrazy prodávám na ulici
toulavá skořápka se půlící
ve čtvrtce chodce i na záchod se
prudce vnutí s chutí vrhne se na chodce
hlavním chodem schodem
chodí vchodem i východem
důchodec s chodcem za důvodem
vodí děti před příchodem
přívodu plynu tím přívodem
vinu stáčí slinu na nadchodce
na důchodce na chodce i na podchodce
zdroje? v ten závod závoj ztratí
kdo je? za použití vé-cé se platí
pět peněz a nelez mi do olova
co je? hlava a ahoj a ocelová
docela celá je jahodová
dělá že dělá a na má slova
má máslová
má
suše suší své sušenky na topení
tuše tuší že v duších duše není
cení zuby si cení na tři penny
chtění rozechvění denní ženy
sbohem bez Boha taky s Bohem
zahrada plachet a smích za rohem
ve zvonici zvonek zvoní zvonem
a v márnici sponek spousta - honem!
dnešní den stejný je jako dny minulé
duše v ní procesy duše v nás zhynulé
pak obrací vidličkou nožem i lžícemi
panáček nesmělý složen je s plícemi
zachází šetrně okapem okapán
zarazí pod nehet drátěný vlas
nachází větrné hřebíky ohmatám
závaží zaváží už slyším hlas
uslyším usuším do duší netuším
neruším nebuší začít by mělo
uslyším usuším do duší netuším
neruším nebuší zemřelo tělo
náš čas bude zas pln slz krás
v nonstopu popel je znamení
pouhá touha dlouhá je žitný klas
má stopu na třetím rameni
pak zvracíš na boty svým kolem točíš
přinese štěstí lásku v ní prach
v nás potom zůstane kosmír a strach
skrz těla nesmělá hříšné si nechtěla
kalhoty příště stáhni až na zem
vím nejsi ta jediná co tohle nedělá
víš že jsem úchyl posedlý blázen
ze stolu padáš zkoušíš si sedat
jsi mokrá celá ten pohled vzletný
zkouším Tě zvedat nikomu nedat
odnést Tě na záchod nasytit dětmi
bavíš ty tupce náhodné kupce
náhodných obětí hledajíc objetí
dekadence ztracené generace
má tendence zvrácené separace
budem se vracet na sebe zvracet
na kůži bílou hladkou má vílo
jsem černá můra po sobě chcát
po sobě čůrat na sebe srát
z úst vyjde pěna budeš má žena
budu Tvůj muž nastav svůj nůž
nuže bodnouti muže hrdinko pavoučí
může inkoust a růže hrdinům poroučí
poručíš jalovec symbolem svobody
dva další na konec led vložíš do vody
led vložíš pod zátku led vložíš do vodky
plácnutí po zadku rozervu kalhotky
zvětším Tvou díru přicházím v míru
z mladého vína vysaji síru
z mladého těla vyprostím ducha
kde v ústech je slina a pocit sucha
jsi motorová myš a na podlaze spíš
že při chůzi usínáš není správné víš
že Ti došel kerosín a naředěná krev
hibernace se mnou s ním hysterický řev
umělkyně umělá maluje co nechtěla
maluje si okénka umělkyně bohémka
umělkyně umělá ochranu však neměla
zapomněla na ni umělkyně paní
nebo až v té-fau zazrní
na stopách kdesi vzadu
za půlí listopadu
prvním sněhem po stopách
jde pán s tyčí - je to vrah
a tak nejvíce křičí
ten s ocelovou tyčí
k ránu se mi příčí
Tvoje vlídné chtění
ten kdo není ničí
nemá klidné snění
a přichází ten s tyčí
dosud nezadaný
zacinkání klíči
a pohled na Hradčany
jak pohled z pohlednice
kouř klouže do sítnice
popůlnoční polednice
zapálila čiré svíce
křižovatky osudu
křižovatky zmaru
už tu dlouho nebudu
políbím pak páru
co s větrem bytí pohltí
co s větrem bytí zničí
a jak Ti bude po smrti?
zeptal se ten s tyčí
virtuální doba
kdy v lásce jen zloba
na online offline kontakt
stojí se tu fronta
vizuální harašení
potřebou již dávno není
stačí porno přes displeje
doufat že se nevysměje
ten druhý na drátu
spřádá již odplatu
oblečen ve znacích
a serce krvácí
rozchody přebolí
litery nebolí
ty nové způsoby
lásku prý způsobí
nezažijí nesmělé doteky po klubech
všechno skončí vesele tam v Ostravě Porubě
nezažijí intensitu společného snění
všechno je již mrtvé a co zbylo není
neznáme své milé
na poznání duší
stačí však jen chvíle
než se kontakt zruší
každý máme profily
posudky dál kádrové
kam až jsme to dožili?
a lepší už to nebude
nevěřím na zlepšení
setrvalý stav
kdy se motiv nezmění
pod nátlakem zpráv
domáham se lehce
čekám až mě ztiší
žádná mě již nechce
jen klávesnice s myší

pocity? rozčarovaná, začarovaná, učarována s vyraženým dechem...
toto jsem nečekala... slyšet to live, tak se asi skácím k zemi :) doopravdy paráda... líbí...
A nic nerámuj =)