poslední snídaně Páně
zaparkoval jsem a usnul
tak ukaž mi své dlaně
a hřbet ruky nech spát
si něco zlýho zdát
se Ti nesmí stát
zkrat
jinovatku pěstujem jíme
popelník ze stolu mrká
zacpi si nos a spíme
veverka zakousla vlka
tak pojď si se mnou hrát
na dvacetsedmkrát
mi víčka oloupat
zkrat
svítí si seriál v šeru
kůži všech hrdinů noci
dobral jsem neurol peru
polštáře peřiny pocit-
-y touha se Ti mstít
pak líp se budem mít
každý mě má rád
zkrat
kotníky pohrdaj masem
svou kůži jedí jen židi
ta druhá s neplatným pasem
vdala se na trase lidí
jen políbit si zkus
ten endogenní hnus
kus sebe mi dát
zkrat
tělo střežíš
kup mi seno
Magdaleno!
že v krvi ležíš
pal kvazi-seno
snad dál poběžíš
až mi Tě zvednou
po třetince piva
sdělíš mi jméno
já budu se dívat
jak Ježíš
tělo střežíš
kup mi seno
Magdaleno!
sundat si čelo?
má nová ženo
odhal své tělo
já skoro bohém
zavírám kruh
jen v řádku strohém
tělo střežíš
kup mi seno
Magdaleno!
žili za kříž
zapáleno
Magdaleno!
topí se v něm Partagas
třpytí se jak levný kýč
psyché zvolá že chce pryč
další pokus nesmělý
plané sliby do kůže
psyché zvolat nemůže
to snad nejsem já
to snad nejsme my
snad se to jen zdá
to snad nejsem já
to snad nejsou sny
snad se nám to zdá
stojí bledá běží čas
smysly hledá es-ká klíč
e-lá cukr chtěla pryč
naostřit se nedaří
snad jen hroty od růže
chtěla přežít - nemůže
to snad nejsem já
to snad nejsme my
snad se to jen zdá
to snad nejsem já
to snad nejsou sny
snad se nám to zdá

No sakra Luciáši, já nestačím koukat. Že by nová chuť do života? Když opomenu to, že jsem tě neviděl na qipu ani nepamatuju, a to,že jsi mne ani neinformoval o Saturnu (promiń, ale nemůžu si dovolit nerejpnout do Severočechy nepochopitelných přezdívek Pražských dívenek) tak bych skoro řekl, že jsi (díkybohu) opět nalezl ten svůj vnitřní "džezíčééék" Koukej se ozvat, nebo se s máňama naserem a přijedeme ti do "Prahé" toho tvého Saturnina omrknout:) Jo,a na něčem bych se s tebou potřeboval domluvit,ale to až v soukromí....Tak se koukej ozvat,gumo..Tvůj milovaný Magor