close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Dva nula nula osm. Konec.

7. ledna 2009 v 2:15 | Luciášek

Leden, únor a březen. Čtvrtina celého roku v prokletí lásky. Melodramata s Atonem. Příliš bolestivé téma na resumé, ale zároveň nejkrásnější období celého uplynulého roku. Nelze jej nezmínit. První lednové dny se odvíjí od posledního prosincového. Dva nula nula sedm skončil stejně jako rok s osmičkou na konci začíná, sexem. Fysické touhy jsou naplněny díky slunečním paprskům a na nejkrásnější okamžiky ukojení všech tužeb a pudů lze dlouze vzpomínat. Rok se s rokem sešel, vzpomínky jsou to jediné co nyní zůstalo. Ba ne, zůstávají texty, stovky textů. V loňském roce vzniklo téměř stotřicet rozličných textů v nichž jako hlavní téma prochází právě Slunce. Aton. Zatímco v první čtvrtině roku nula osm intensivně září, následující tři čtvrtiny jsou hledáním ztracené psyché. Dekadentní období vrcholí v říjenci, depresivní podzim. O to krásněji se však v roce nula osm jaří. Se Sluníčkem nám sice pohádka nevychází, přesto zůstává ona pomyslná kniha nedopsána. Alespoň tedy z mé strany. Pohádky přece nikdy nekončí zle a v té naší happy-end zoufale schází. Čekám, ostatně nic jiného mi ani nezbývá. Duben, květen a červen. Seznámení se s Japonkou a udržování umělého spánku se Sluníčkem. Ach, umělý spánek, jak vznešené jest toto sousloví. Období plné stesku a hledání naplnění skrze záchodové episody a prodejnost vlastního těla. Psyché zaprodaná ďáblu. Kam se vytratil Bůh a slunečné dny? Léto. Tři týdny v ráji. Každý sám sobě vrahem, přesto k hromadné sebevraždě nedošlo, nikdy, ani na Kamenčáku. Hořkost v puse, hořkost v dechu. Vzpomínky negativní úspěšně vymazány, vzpomínky positivní uchovány pro další použití. Červenec, Srpenec, Září. Berlín. Celkem třikrát jsem se vloni vypravil do Berlína a třikrát jsem odmítal město svého srdce opustit. Se Štěpíkem jsme tužili přátelství díky jeho týdenním pobytu s mou osobou. Večer se Sluníčkem na balkóně. Poslední společný večer. Potlačení pudů, odmítnutí se vyspat s osobou, která je mi nejbližší ze všech dosud žijících osob. Je to hřích? Lituji, chybuji, miluji. Konec léta ve znamení natáčení, stává se to již koloritem každého kalendářního roku. Začátek školy. Všechny zkoušky za první ročník splněny. Oba sesmestry zvládnuty. Vzhůru vstříc těžším a těžším zítřkům. Říjenec a Listopad. Období endogenní deprese. Nechuť žít, vůle nežít. Sebedestrukce. Nenávist vůči všemu a všem, hraničící s posedlostí a idiocií, specifikům mně vlastním. Minimalismus. Maximalismus. Prosinec. Dosud přehlížená Senta, další v řadě jmen, jež mi Bůh seslal, abych zapomněl. Silvestr. Kruh se uzavřel symbolicky v Berlíně.



Poděkování


Atonu za vše krásné
Mamutovi (dosud jsem plakal, jen když jsem opouštěl Most, bzw. Sannynku nebo Sluníčko, stává se však tradicí, že pláču kdykoliv odjíždím z Chomutova, viníkem jsi Ty a já jsem za to neskutečně rád)
Sentě (nemá to se mnou lehké, zatím však zvládá existenci vedle mého ega obdivuhodně)
Štěpíkovi (aby mi odpustil mé chyby, nesnesitelně mi totiž schází)
Teresce (aby opatrovala Mamuta i sebe, protože jiné Teresky jí podobné na světě není)
Adamovi, Adélce, Jájince, Pájí a Pájí, Slůněti a desítkám dalších lidí, kteří mě drží nad vodou a jejichž jména bych při tomto výčtu nerad opomenul. V neposlední řadě děkuji rodičům, kteří mě sice většinu času upřímně serou, jenže bez nich bych nikdy nebyl tam kde jsem...


Autorské čtení mých textů se uskutečnilo jako Festival druhé kultury za přítomnosti těchto osob: Adélka, Ellis, Jájinka, Káča, Kamí, Mamut, Tereska, Sláva. Děkuji. Zpětná vazba je pro umělce nejdůležitější a názory čtenářů, bzw. posluchačů jsou základním stavebním kamenem pro další vývoj. Vážím si všech přítomných, i všech, kteří mé texty čtou a komentují, prostřednictvím tohoto blogu.

 


Komentáře

1 BlackBeautiful BlackBeautiful | E-mail | Web | 7. ledna 2009 v 17:31 | Reagovat

Děkuji =) a pláču... stýská se mi a neskutečně toužím po domově....

2 slůně slůně | 12. ledna 2009 v 13:46 | Reagovat

jak se to říká? ano, udělat tlustou čáru. za minulostí vlastní i cizí, za minulým rokem. a po konci je začátek, proto..?odpověď si musím nalézt sama.

nicméně také děkuji, "byla to škola života" (další z oblíbených frází, nicméně se hodí). mohli bychom začít pracovat na Tvém profilu?

3 mULKY mULKY | 17. ledna 2009 v 16:30 | Reagovat

Tak to se poserte čůráci láska není ani jedno z tý ankety

4 mULKY mULKY | 17. ledna 2009 v 16:32 | Reagovat

Láska je nehmotný pocit nemá nic společnýho s konzumní záležitostí

ani přežitkem z dětství ani každonoční sen

ani sex

a magor kterej tady umístil takovouhle anketu je silně postižení rozpolecností a nemá to v hlavě uplně v pořádku

5 mULKY mULKY | 17. ledna 2009 v 16:33 | Reagovat

Láska je nehmotný pocit nemá nic společnýho s konzumní záležitostí

ani přežitkem z dětství ani každonoční sen

ani sex

a magor kterej tady umístil takovouhle anketu je silně postižený!!  rozpolecEností a nemá to v hlavě uplně v pořádku

6 Mamut Mamut | 29. ledna 2009 v 23:53 | Reagovat

Pro mULKY

Také se to dá napsat jinak,než s použitím vulgarismu( ano,tím myslím ty "čůráky"- nevím totiž,jestli víš,co to vulgarismus znamená,protože podle tvého projevu soudím,že inteligencí zrovna nedisponuješ. ) Takže pokud zde budeš pro příště chtít vyjádřit svůj (jistě veskrze inteligentí a myšlenkami překypující) názor,použij prosím tě lepších slovních spojení či výrazů. Jelikož si nejsem jistý,jestli mi rozumíš, přeložím ti to do tvého hovorového uspořádání...Ty zajebanej přizdisráči,ještě jednou o někom z tohodle fóra prohlásíš,že je čůrák a duševně rozpolcený tak tě někde chytím a budu ti do hlavy kopat tak dlouho,že tě vlastní matka nepozná. To si laskavě zapamatuj. S úctou Mamut

7 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 30. ledna 2009 v 4:05 | Reagovat

Mamut v roli ochránce? Ano, Mamut je prostě dokonalý, leč nevydávej energii zbytečně, brachu. mULKY se zde již neukáže, je to typ čtenáře, který se náhodou objeví a již nikdy nepřijde... naštěstí, slušelo by se dodat v tomto případě, jinak děkuji:-)

8 A.d.e.l.k.A_A. A.d.e.l.k.A_A. | 28. října 2009 v 23:14 | Reagovat

Ahojky Lukášku, pořád mi vyčítáš, že Ti nenapíši jediný komentář, a tak tedy píši. Na tenhle den nezapomenu, strašně ráda jsem si vyslechla Tvoje texty a docela mě mrzí, že jsem musela tak brzy domů, abych řekla pravdu bylo to i kvůli našim, ale tak i trochu kvůli Ellis, k tomu už se, ale po roce nehodlám vracet...
Strašně ráda koukám na tu Tvoji fotku s vlakovým nádražím v CV, jelikož na se na tomto mostě zastavuji každý den, po cestě ze školy a můžu říct, že ikdyž jsou tam jen ,,bezvýznamné" koleje, tak se mi ten pohled neuvěřitelně líbí. Doufám, že zase brzy přijedeš do CV:)a taky doufám, že je to zatím vše, co bych Ti chtěla říci. :)... Adélka:)

9 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 12. listopadu 2009 v 23:21 | Reagovat

[8]: Jsem za Tvůj komentář neskutečně vděčen, neb si ho jako od umělkyně, kterou (jako jednu z mála) respektuji, nesmírně cením.

Jsem rád, že vzpomínáš na stejný den jako já, doufám jen, že bude nějaké 'příště', že si čtení znovu zopakujeme.

Vlakové nádraží v CV je věru magické místo. Přál bych si zastavovat se zde každý den... bezvýznamné koleje? Ale kdeže! Symbol domova, přece!

10 A.d.e.l.k.A_A. A.d.e.l.k.A_A. | 16. listopadu 2009 v 11:52 | Reagovat

Tak to děkuji :)a také doufám, že další příště bude :).
Jinak slovo bezvýznamné bylo dáno schválně do uvozovek...ano jsou znakem domova, ale málokdo si jejich váhu dokáže představit, málokdo je dokáže ocenit, a proto jsou v uvozovkách.
Každý den, když jdu ze školy, stojím na mostě, koukám na přijíždějící vlaky a odjíždějící a představuji si, jak bych mohla v jednom z nich sedět a dojet na nějaké místo, které mám pouze ve svoji fantazii, na místo naprosto vymyšlené, nejspíš neuskutečnitelné, jenže to někdo, kdo nemá představivost si vůbec představit nedokáže a říká si, co pro mě koleje mohou znamenat, obyčejný kus železa?... proto v uvozovkách :)

11 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 15. prosince 2009 v 0:28 | Reagovat

[10]: Má milá Adélko, uznávám, že v posledních týdnech Tě poněkud zanedbávám... věř ale, že stále zůstáváš mou kosmickou láskou, která je sice platonická, přesto pro mne poměrně zásadní. Jsem rád, že se vyskytuješ, neb naše případné setkání v budoucnosti mne motivuje k tomu, abych si nějakou budoucnost alespoň vytvářel. Doufám, že se ono setkání blíží... chtěl bych se zastavit v CV o Vánocích a přečíst pár svých řádků, musíme domluvit termín... budu opravdu rád, když se uvidíme... budu Tě moci obejmout a evtl. políbit. :-)

12 A.d.e.l.k.A_A. A.d.e.l.k.A_A. | 18. prosince 2009 v 23:07 | Reagovat

Ahoj Lukášku, to je v pořádku, já sama mám strašně málo času a neberu to, že by si mě zanedbával...
  Pokud se uskuteční Tvoje autorské čtení v Chomutově a bude to o Vánocích, nikam se doufám nechystám a myslím, že i Mishelí, s kterou sis již psal na internetové stránce zvané facebook, by se přišla podívat.
  Hlavně nezapomeň dát vědět :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama