The second floor...

9. března 2009 v 1:28 | Luciáš |  art'n'fangen


sametové děti /velvet children; samtkinder/

věšel jsem svou hlavu
kdysi na provázek
svou poslední zprávu
sepsal bez otázek

věřil v revoluci
když opona padla
ráno po poluci
měnil prostěradla

změnila se doba
a na místo klíče
ovládá nás zloba
ukojení chtíče

zbyla víra v něco
co nazývám nic
teď žijeme v kleci
jak děti z popelnic

08/03/09

budeme pár /we will be a pair; wir werden ein paar sein/

vyříznout z hlavy
neznámou z blavy
má bílé vlasy
a bílou tvář

na pokyn ruky
vydává zvuky
umlčím hlasy
uhasím zář

na starém městě
je zdánlivý klid
zaplatím dvěstě
a budu se mít

v podchodu u růže
křičíš že nemůžeš
přijímout ten dar
utrhnu jednu
(a strachy zblednu)

budeme pár
budeme pár

na břehu vltavy
mě posté popraví
uvidíš nebe
popravím tebe

na břehu labe
on začíná na bé
věnuj mu objetí
smrtelné prokletí

05/03/09

druhé podlaží /the second floor; die zweite etage/

the second floor the second floor
who's started this fight?
the second floor the second floor
it's all about one night
the second floor the second floor
don't open your mind
the second floor the second floor
stop wasting my time
stop wasting my time

23/02/09

vzpomínka /flashback; erinnerung/

bylo to zvláštní
bylo to jiné
s bolestí na rtech
všechno nám splyne

22/02/09

dvěstě lidí /two hundred people; zweihundert leute/

oni
pod koněm
sedí
dnešní
podkoní
oni
hledí
černí
i bledí
bez koně
na koni
oni
sedí
zapálí
koše
nedopalkem
soše
zatopí
při troše
štěstí
neshoří
něco krásného
vytvoří
netvoři
oni
netvoří
z mastsného
fleku
na chodníku
a stále
na pomníku
sedí
a kdo je uhasí?
no kdo asi?
černí
i bledí
a v neděli
hledí
vstříc pondělí
sedí
ti bledí
co seděli
v neděli
pondělí
kam se poděli?
tak zas v neděli

dvěstě lidí
denně vidí
víc nás není
na znamení
nevěřím
už léta
a znám
i konec světa

oči ať mhouří!
koše ať kouří!

02/03/09

dobré ráno /good morning; guten morgen/

tiskni mě ke zdi
tiskni mě potají
tiskni mě ke zdi
a stěny šeptají

na dobré ráno popřeješ po páté
je-li nám přáno vydáš se po zlaté
tequile ven
plnit svůj sen

podivně pravidélně
podélně a jsi ve mně
svědkem je stín
spojených těl
líbat Tě smím
tam kam jsem chtěl

podélně po šíři
jsou ve mně upíři
až zajdou zabolí
mě najde kdokoliv

omráčen na zemi
odvlečen - věřte mi
nechtěl jsem ponížit
ani jí ublížit
podivně pravidélně
podélně a jsi ve mně

vpiju se do vína
skončí co začíná
biju se s rozumem
začíná resumé

tiskni mě ke zdi
tiskni mě potají
tiskni mě ke zdi
a stěny šeptají

na dobré ráno
na dobré večery
ty hloupá náno
v zajetí nevěry

tiskni mě ke zdi
tiskni mě potají
tiskni mě ke zdi
a stěny šeptají

21/02/09

laura /laura; laura/

krabicové víno chutná lépe s kolou
při pátečních večerech před bývalou školou
plazí se tak děti noci ulicí a jde z nich strach
nazí téměř od půlnoci v ulici já větřím pach

jsem vrah vrah vrah jsem vrah vrah vrah
a další noc marných snah
mám sexuální vztah
jsem vrah vrah vrah jsem vrah vrah vrah

kalhoty od bláta to je má odplata
že nemám atona to je má poklona
orgazmus zo zlata to už sa neráta
to je má poklona že nemám atona

jsem vrah vrah vrah jsem vrah vrah vrah
a další noc marných snah
mám sexuální vztah
jsem vrah
20/02/09


S Ní se mi bude těžko loučit. Patologická fixace na Atona trvá, ačkoliv tomu bude 16. března rok, co mě opustil. Opustila. On opustil. Aton, nestojící o komunikaci, za kterou bych byl vděčen, neb právě jeho blízkost mne může vyvést ze zahrad bloudění, blouznění, hříchu i pokušení.

Se Sentou se mi bude těžko loučit. Stála při mně ve chvílích něhy i hněvu, ve chvílích těžkých i příjemných. Nesmutni! Však život začíná po smrti a já pevně doufám, že budu mít svou kóji v blízkosti té její. Blízko svého vesmírného druha, který ač na mne původně zbyl, zanechal v mém serci cicatrix o velikosti serce samotného. Děkuji, nezapomenu ani tam, za sedmero horami.

S Prahou se mi bude těžko loučit. Ičo se připojil mezi vyvolené - Štěpíka a Mamuta. Pokud jsem za poslední léta potkal někoho, koho si nesmírně vážím, vězte, že bych jmenoval svého košického bratra.

Děkuji za příjemné posezení Bróďovi a Tomáškovi, Adélce a Páťovi. Jsem rád, že jste mě navštívili a těch několik stovek minut, které jsme strávili společným dýcháním vzduchu v uzavřeném pokoji, v mém druhém domově, pro mne znamená snad více, než domov samotný.

Domov pražský, domov teplický a především domov chomutovský. Jen krátce...

Jájinko: Nenávidím Tě a zároveň Tě miluji. V létě tomu bude jeden rok, co jsi díky mně poznala svůj domov. Objevitelka stále objevuje nové a nové prostory, nové hranice, ale i nové bariéry, které nevědomky staví, navzdory jejich nesmyslnosti. Úvodní teze hovoří jasně, nenávidím Tě a zároveň Tě miluji. Stav, který trval, trvá a není nikoho, kdo by ho mohl změnit.

Mamute: Pokud by nám býval Bůh vnukl život o několik staletí dříve, věř, že bych bojoval po Tvém boku až do konce. Byl bych ochoten za Tebe po hrdém boji, položit svůj život. Byl bych ochoten pomstít Tvou smrt. A bude tomu i nyní, ač nejsme rytíři, jsme bojovníci. Bojovníci proti nepřízni osudu, nepřízni doby, nepřízni estabilishmentu, nepřízni okolí. Právě pro naši bojovnost, jsme si tak blízcí. Opatruj se mi, tam v chomutovsko-mostecké uhelné pánvi a nejen při životních úskalích, pamatuj, že stojím při Tobě.

Terezko: Ač bych neměl přiznávat svou slabost k Tobě, musím tak učinit. Jsi Awan, prvotní hřích. Mamut je Ábel a já nechci být Kain. I proto k Tobě chovám lásku ryze přátelskou, neb v Tvých očích se zajisté utopili stovky mládenců přede mnou, pevně však věřím, že nyní se topí mládenec definitivně poslední. Člověk, kterého jsem Ti mlčky svěřil k opatrování, člověk, který pro mě znamená více, než je pro psyché samotnou, únosné. Až se budete k ránu probouzet, nohy Tvé a nohy jeho se setkají pod stejnou pokrývkou, pamatujte, že zažíváte ten nejintensivnější projev lásky. Probuzení se po dlouhé noci je jako návrat z bitvy a v případě, že svého druha políbíš, bude se jednat o návrat vítězný. Nechť Vám ono tažení trvá ještě dlouho, ať přinese mnohá vítězství, méně porážek a příběh tak silný, že přežije Vás, i Vaše potomstvo.

Netáhlo: Především dodržuj základní pravidla bezpečnosti práce v Tvém novém působišti. Uvědom si, že v případě, že kouříš žluté startky nad baňkami s chemikáliemi, ohrožuješ tím životy v celé oblasti od Klostrdlé na západ a od Adaňe na sever. A bude hůř. Jedním okem pozoruj svou vysněnou markytánku, tím druhým Marcela v Pavoukovi. A tím třetím, vnitřním, si vzpomeň na jednu přidruženou máničku, která se těší, až společně v srpenci na Kamenčáku usednete pod památnou závoru a z dlaní budete pít svou krev, mísící se s ginem. Gin je vítězství, proto i Ty, vyhrávej!

Slávo: Nevěřím tomu, že nastane výrazná proměna Tvého myšlení a uvažování. Nenastane, a to víme oba. Budeš dále psáti stejně zamilované verše a darovat je tvorům, kteří si je snad ani nezaslouží. Když Tvé oči spatří objekt Tvého zájmu, zůstanou k němu upjaté, často až příliš dlouho. Načerpáš inspiraci, nalháváš svému vědomí. Mnohdy zbytečně se ale pro inspiraci, kterou lze získávat i jinými cestami, než Tebou zvolenou, utápíš ve vlastním žalu. Upínat zrak na cokoliv po dobu delší, než okamžik, není pro psyché přínosem, neb zůstane obtěžkána lidmi i událostmi, které jí nenáleží vůbec pamatovat. Do procesu milování je třeba zapojit kromě serce a psyché, i racionální uvažování. Když upneš zrak na ní nebo na Ní, popíráš tím mnou vyřčenou radu. Otevři oči a budeš dále tvořit poesii vyjímečnou, nadčasovou a upřímnou, budeš ji ale psát nejen pro ty již objevené, ale i pro sebe. Nalezneš tím novou cestu, po které se vydáš, a nebudeš jen někým, kdo nesmyslně trpí, jen proto, že se s ostatními minul v čase a prostoru.




 


Komentáře

1 miky miky | 9. března 2009 v 1:35 | Reagovat

prošíím nakrmíš mi vajicko?

http://www.valenth.com/feed/343020

budu moc rada :) diky

2 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 9. března 2009 v 1:56 | Reagovat

A chceš ho nakrmit nebo oplodnit?

Budu moc rád :) díky

3 Peťuš Peťuš | Web | 9. března 2009 v 16:37 | Reagovat

Hezkééé... Nejvíce mne zaujalo Dobré ráno, Dvě stě lidí a Laura :)... Omluvuji se, více ze sebe v tuto chvíli nedostanu, 1o hodin strávených dnes v tom našem ústávku jménem Friedrich Schiller Gymnasium mne nadmíru zmohlo :( xD

4 Anett"ka" Anett"ka" | Web | 9. března 2009 v 17:19 | Reagovat

miky chtěla určitě oplodnit... :D

no jinak k tématu... ne k vejceti... :D

mám takovej pocit, že tohle jsou jedny z nejlepších kousků, co jsem od tebe četla... každej má něco do sebe...

sametové děti se mi JEN líbí... :)

budeme pár je JEN zajímavý kousek...

druhé podlaží... se mi moooc líbí, konečně rozumim, co se týče němčiny, tak se totiž nechytám a v tý taky občas píšeš...

vzpomínka... to už jsem měla slzy v očích... čtyři řádky a kolik se v nich skrývá...

dobré ráno... dokonalý... a taky mi to něco připomnělo... to se ti fakt povedlo...

Laura... to nevim proč, to mi připadá jako takovej tvůj standard, průměr...

sice se loučíš na dlouho, ale ty se určitě vrátíš... a všichni se na tebe budou těšit... budeš jim asi hodně chybět...:) doufám, že se ti tam bude dařit dobře a piš piš... ráda si to tu čtu... :)

5 julie julie | 9. března 2009 v 23:43 | Reagovat

ty jo...

6 slůně slůně | 11. března 2009 v 22:05 | Reagovat

druhé podlaží je krásné.

asi už nebudeš k sehnání, viď?

7 a. a. | 13. března 2009 v 21:28 | Reagovat

nevim, jestli mam hodnotit tve basne. mam?

8 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 13. března 2009 v 21:41 | Reagovat

am: Ano, bude mi potěšením.

9 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 13. března 2009 v 21:42 | Reagovat

slůně: Děkuji, 2nd floor je odfláklé, nemelodické, navíc primitivní. Je to spíše taková anomálie, než-li povedená věc.

K disposici budu, právě jsem se vrátil z Berlína.

10 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 13. března 2009 v 21:43 | Reagovat

julie: Ty jo, Tebe neznám... nejsi Ty Bondyho manželka? Nebo snad ta krásně zrzavá slečna z Teplic, nositelka tohoto jména? Nebo někdo úplně jiný?

11 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 13. března 2009 v 21:44 | Reagovat

pétřá: Dobré ráno a Lauru schvaluji, Dvěstě lidí je jiná kategorie básní - příjemně naivní. Rozepíšeš se ještě o svých pocitech ze čtení?

12 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 13. března 2009 v 21:46 | Reagovat

anettka: Děkuji za podporu i za stručnou recenzi. Ano, i mně se nejvíce líbí "Dobré ráno". A "Lauře" koukej přijít na chuť! Není to báseň na první přečtení...

13 slůně slůně | 14. března 2009 v 18:47 | Reagovat

Luciáši, už jsem Ti někdy řekla, že Tě nemám ráda, mlékaři Dane?:)

a zítra bys byl volný, nejlépe dopoledne?

14 BlackBeautiful BlackBeautiful | E-mail | Web | 14. března 2009 v 19:53 | Reagovat

To je to... my se nenávidíme až se milujeme =) Děkuji Ti velice převelice za ukázání domova a těším se na srpenec až se tam zase společně ukážeme =) bez Tebe to tam není ono....

Z obrázků jsem si nejvíce zamilovala strom... kde je to foceno??Byla by verze v lepším rozlišení?Asi bych si to dala na plochu =)

Ještě jsi ani neodjel a už se mi stýská, doufám, že alespoň budeš psát nějaké zápisky abych věděla jak se daří??

Mám Tě ráda a ačkolvek to neříkám, doufám, že to víš=)

Opatruj se nám prosím... Všichni tam budeme s Tebou, stačí na nás jen pomyslet =)=*

15 a. a. | 16. března 2009 v 14:01 | Reagovat

dobre - tak tedy - pisu ti trochu neskromne jako takybasnik, pokud stojis o jine reakce nez nadsene pisteni slecen.

tve basne - pripadaji mi spis jako pisnove texty: rytmicke, rymovane, rym casto ustupuje obsahu. nekdy rymujes docela obycejne, nudne - ven/sen, gramaticke rymy atd, co ti prijde na jazyk, jindy prekvapujes exkluzivitou.

jsou silne, je v nich citit snaha o tu silu, nekdy az k neuvereni, pusobi to jako poza, jindy jen uprimna vypoved.

nekdy mam pocit, ze te rymy svazuji a pises neco proto, ze se to rymuje. pres tohle vsechno ale mam pocit, ze v tom neco je - urcite mas vlohy a dost se snazis.

tematicky takovy zastydly beatnik, taky jsem je milovala, náměty se ale často opakují a nepřekvapují. nicmene ale jak rikam, ma to svih, umis se vyjadrit zkratkou, coz neni bezne - napr.

(věřil v revoluci

když opona padla

ráno po poluci

měnil prostěradla)

zkus...zkus cist hrabete... a treba se zamerit na drobnejsi, slozitejsi pocity a dojmy...ne jen silena rozervanost a silena laska a silene stesti...neco, co by to udelalo primo tvoje, neobycejne.

16 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 17. března 2009 v 2:48 | Reagovat

Slůně: Já být raději Earl. Kdy se domluvíme, abychom způsobili onu světovou apokalypsu a dokončili Tvůj domácí úkol o geniálním umělci, ztraceném v proudu času?

17 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 17. března 2009 v 2:48 | Reagovat

Slůně: A nějak jsem nepostřehl Tvé názory na mou tvorbu?

18 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 17. března 2009 v 2:50 | Reagovat

Jájinka: Foceno v okolí Pražského hradu, tedy Hradčany. Lepší kvalitu jsem zaslal a zda-li pak je čarodějný strom na ploše? Opravdu Ti tolik učaroval?

A samozřejmě si vážím Tvého "mám Tě ráda"...

19 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 17. března 2009 v 3:05 | Reagovat

a.: S těmi písňovými texty nejsi daleko od pravdy, když jsem obesílal před více než třemi měsíci různé nakladatelství s nabídkou vydání básnické sbírky, bylo mi často řečeno, že spíše než pravé básně se jedná o písňové texty, které, pokud bych tedy sehnal kvalitního interpreta na jejich hudební zpracování, byly rentabilnější právě v tomto druhu umění. Nerad bych se však nazýval textařem, to spíše poetou, ztraceným v ilusích beatníků, uvězněným současnou dobou. Hlas, který zazněl z undergroundového podsvětí mě mile potěšil. Cituji : "Kdyby jsi se býval narodil o dvě, tři dekády zpět, maturanti by se dnes vedle Ivana Martina Jirouse učili i o jistém Luciáši, který svou tvorbou šokoval tehdejší veřejnost a posloužil undergroundu v létech přetěžkých..."

Zpět k mým básním - ano, jsem si vědom, že jsem jakási forma robota, který má naprogramované rýmování, jenže to je dle mého názoru forma, kterou lze oslovit nejširší nekonsumní veřejnost. Jak je patrné, mým idolem je mezi básníky J.H.Krchovský. I ten je často vězněm ve svých rýmech a i jemu bylo kritiky prorokováno, že se jednou "urýmuje" k smrti. Dosud žije, a tak je mým živoucím idolem. Tím in memoriam pak James Douglas Morrison...

Po krátké odbočce se vrátím k Tvé kritice. Velice si vážím slova "exklusivita", které bylo ve výčtu vlastností mých básní použito. Děkuji zaň, podobně jako za ocenění snahy o autorskou výpověď. Neumím skládat pózu, jen poeticky zobrazuji mozaiku lidského bytí, nihilismu a dekadence dnešní doby.

Pan Umělec Hrabě je mi odkazován ze všech stran a věř, že mne jeho tvorba zaujala. Nerad bych však, aby má díla byla pouhým plagiátem, i proto se jakkoliv bojím, ač to zní pokrytecky, do jeho kvalit dospět. Jistá progrese je však nevyhnutelná a těžko odhadovat, v jakém duchu se ponesou má budoucí díla.

Děkuji za přínosnou a konstruktivní kritiku, které si velice vážím.

20 a. a. | 18. března 2009 v 8:52 | Reagovat

ne, asi si uplne nerozumime - o exkluzivite jsem mluvila v souvislosti s nekterymi tvymi rymy, ne basnemi! basne, ac nektere pekne a dobre zpracovane, rozhodne nejsou exkluzivni.

Mas pravdu - inspirace Krchovskym je u tebe videt. Myslim, ze jsi uprimnejsi nez on - u nej jsou to takove rymovacky pro posluchace ema, tvoje texty se zda, jsou pravdivejsi a osobnejsi. Na druhou stranu Hrabe ma za svymi basnemi nejen hlubsi a clenenejsi pocity a myslenky, ale i vyjadrovanim je subtilnejsi a pravdivejsi - o urovni samotnych textu nemluve. Rovnat se mu, L., to se jen tak nekomu nepodari:) Ty muzes byt v ramci doby "beatnik", ale Hrabe to kombinuje s hrozne silnym - a citlivym - sdelenim, ktere se da tezko dosahnout.

Nechci pusobit, jako ze jsem nejaky zkusenejsi basnik nez ty - moje psani konci u podobnych amaterskych pokusu jako tvoje - ale co tak vim, myslim, ze ti nemusi byt lito neuspech u vydavatelstvi. Tvoje basne se budou vyvijet a zlepsovat a neni dobre vydat hned jak to jde sbirku - a pak, kdyz dospejes, se za ni stydet...

Muzes zkusit publikovat na nekterem z literarnich serveru, musim rict, ze je to hrozne uzitecna vec. mas feedback od spousty lidi - a nejen tech, kterym se libit, a tudiz chodi na tve stranky - proste realisticka odezva. a neveril bys, jak je to inspirativni, pisou tam obcas vyborny lidi. sama za sebe ti muzu doporucit totem.cz, s tim mam zkusenost. a delaji verejny cteni...a tak.)

21 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 18. března 2009 v 11:22 | Reagovat

a.: To si asi opravdu úplně nerozumíme. Od nakladatelů jsem dostal šestnáct nabídek na vydání, a to buď za minimální vložený kapitál nebo za spoluúčast s případným návratem financí dle zisku. Takže se osobně domnívám, že literární servery jsou půvabná věc, leč primárně určená pro amatéry, kteří necítí potřebu presentovat svou tvorbu dále. Autorská čtení ostatně také pořádám, a to v poslední době poměrně často - Berlín, Chomutov, Praha... můžeš se klidně dostavit.

A k těm literárním serverům: obávám se, že v ně nemohu vstoupiti i s jiných důvodů, mám totiž nabídky na vstoupení do jistých básnických skupin, kdy bych se podílel svými díly na almanachu dané skupiny a následně díky ní vydal další básnické sbírky, a to vše se s virtuální sférou poněkud vylučuje.

Za nedorozumění v případě exklusivity se omlouvám.

Urážky J.H.Krchovského nejsou na místě. Pokud Ty sympatizuješ s beatníky, tak já s českým undergroundem a nejen v jeho rámci je Krchovský jedinečný.

Děkuji za doporučení a věř, že za současné básně se v budoucnu stydět nehodlám...

... hezké jaro, přeji!

22 a. a. | 18. března 2009 v 17:16 | Reagovat

Ach, kdybys tak měl talentu tolik co samolibosti! To by teprv byly básně!

Nebudu s tebou ztrácet čas, nezlob se. A až budeš mít chuť si třeba přečíst laureáty Ortenovy ceny a básníky, kterým knihy vydávají bez jejich vlastní finanční spoluúčasti, tak se stav na totemu!:)

23 Dana Dana | 7. května 2009 v 22:03 | Reagovat

Máš na mysli: jsem vrah vrah vrah, mám sexuální vztah? No, to Ti schvaluju! Musíš myslet na svoje zdraví; podívej se na Jonase, jak chudák dopadl! Podcenil Přírodu a teď je mu každá váza malá! - A ta snídaně s novou (ženskou?) proběhne 24.května? No jo, ale týká se to vůbec mě? Po těch 170 letech, co se známe? - A nevadilo by Ti teda, kdybych Ti občas řekla Havlíčku? Já mám od sedmé čakry slíbený ten harém, tak že bych si pomalu zvykala, víš? (Pamatuješ, jaké z toho tenkrát bylo na Nostradamovi pozdvižení, ne? Rambi se hned cukal, že nechce být můj poddaný, a Laky - ten se cukal taky. Kajetán jeden vzpurnej! Ještě i teď mi bude dělat naschvály!) Ale to nevadí; hlavně že mám Tebe, zlatíčko moje... ;-)

24 Pan Tau Pan Tau | E-mail | 22. května 2009 v 12:09 | Reagovat

Ahoj ahoj ahoj.. Mám pro vás nějaké informace ohledně narušitelů. Hlavně jde o jednoho narušitele s pseudo "Dana" -osobně pochybuji že se tak opravdu jmenuje,ale to vám zdělím o něco později.

Abychom se něco dozvěděli o této osobě...
"Dana" je z Brna.Bydlí kousek od fotbalového hřiště v celkem poklidné ulici Kuldova. Za barákem-no kousek dál-jí jezdí vlak. Kousek od ní je i koupaliště v ulici Šámalova-celkem hezké místo ke koupání. U domu jí stávalo šedé auto.

Chcete-li napsat souřadnice místa kde bydlí--není to žádný problém :)

A pro tebe "Danuško" mám takovou malou výzvu. Ta spočívá v tom že pokuď chceš dále setrvávati na tomto blogu,psát sem nesmysly,otravovat slušné lidi co mají k tématu co říct--Budeš muset bojovat se mnou.Jsem nový a lepší!

Přesvědčil jsem tě? Pokuď ne. Objeví se zde tvá přesná adresa a informace o tvém přesném věku a informace o tom kde se zdržuješ jak vypadáš atd. Jdeš do toho?

25 Domča Domča | Web | 19. listopadu 2009 v 20:33 | Reagovat

Ty básničky se mi moc líbí.

26 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 15. prosince 2009 v 0:18 | Reagovat

[25]: Tvá reakce se mi moc líbí...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama