věšel jsem svou hlavu
kdysi na provázek
svou poslední zprávu
sepsal bez otázek
věřil v revoluci
když opona padla
ráno po poluci
měnil prostěradla
změnila se doba
a na místo klíče
ovládá nás zloba
ukojení chtíče
zbyla víra v něco
co nazývám nic
teď žijeme v kleci
jak děti z popelnic
08/03/09
budeme pár /we will be a pair; wir werden ein paar sein/
vyříznout z hlavy
neznámou z blavy
má bílé vlasy
a bílou tvář
na pokyn ruky
vydává zvuky
umlčím hlasy
uhasím zář
na starém městě
je zdánlivý klid
zaplatím dvěstě
a budu se mít
v podchodu u růže
křičíš že nemůžeš
přijímout ten dar
utrhnu jednu
(a strachy zblednu)
budeme pár
budeme pár
na břehu vltavy
mě posté popraví
uvidíš nebe
popravím tebe
na břehu labe
on začíná na bé
věnuj mu objetí
smrtelné prokletí
05/03/09
the second floor the second floor
who's started this fight?
the second floor the second floor
it's all about one night
the second floor the second floor
don't open your mind
the second floor the second floor
stop wasting my time
stop wasting my time
23/02/09
vzpomínka /flashback; erinnerung/
bylo to zvláštní
bylo to jiné
s bolestí na rtech
všechno nám splyne
22/02/09
dvěstě lidí /two hundred people; zweihundert leute/
oni
pod koněm
sedí
dnešní
podkoní
oni
hledí
černí
i bledí
bez koně
na koni
oni
sedí
zapálí
koše
nedopalkem
soše
zatopí
při troše
štěstí
neshoří
něco krásného
vytvoří
netvoři
oni
netvoří
z mastsného
fleku
na chodníku
a stále
na pomníku
sedí
a kdo je uhasí?
no kdo asi?
černí
i bledí
a v neděli
hledí
vstříc pondělí
sedí
ti bledí
co seděli
v neděli
pondělí
kam se poděli?
tak zas v neděli
dvěstě lidí
denně vidí
víc nás není
na znamení
nevěřím
už léta
a znám
i konec světa
oči ať mhouří!
koše ať kouří!
02/03/09
tiskni mě ke zdi
tiskni mě potají
tiskni mě ke zdi
a stěny šeptají
na dobré ráno popřeješ po páté
je-li nám přáno vydáš se po zlaté
tequile ven
plnit svůj sen
podivně pravidélně
podélně a jsi ve mně
svědkem je stín
spojených těl
líbat Tě smím
tam kam jsem chtěl
podélně po šíři
jsou ve mně upíři
až zajdou zabolí
mě najde kdokoliv
omráčen na zemi
odvlečen - věřte mi
nechtěl jsem ponížit
ani jí ublížit
podivně pravidélně
podélně a jsi ve mně
vpiju se do vína
skončí co začíná
biju se s rozumem
začíná resumé
tiskni mě ke zdi
tiskni mě potají
tiskni mě ke zdi
a stěny šeptají
na dobré ráno
na dobré večery
ty hloupá náno
v zajetí nevěry
tiskni mě ke zdi
tiskni mě potají
tiskni mě ke zdi
a stěny šeptají
21/02/09
laura /laura; laura/
krabicové víno chutná lépe s kolou
při pátečních večerech před bývalou školou
plazí se tak děti noci ulicí a jde z nich strach
nazí téměř od půlnoci v ulici já větřím pach
jsem vrah vrah vrah jsem vrah vrah vrah
a další noc marných snah
mám sexuální vztah
jsem vrah vrah vrah jsem vrah vrah vrah
kalhoty od bláta to je má odplata
že nemám atona to je má poklona
orgazmus zo zlata to už sa neráta
to je má poklona že nemám atona
jsem vrah vrah vrah jsem vrah vrah vrah
a další noc marných snah
mám sexuální vztah
jsem vrah
Se Sentou se mi bude těžko loučit. Stála při mně ve chvílích něhy i hněvu, ve chvílích těžkých i příjemných. Nesmutni! Však život začíná po smrti a já pevně doufám, že budu mít svou kóji v blízkosti té její. Blízko svého vesmírného druha, který ač na mne původně zbyl, zanechal v mém serci cicatrix o velikosti serce samotného. Děkuji, nezapomenu ani tam, za sedmero horami.
S Prahou se mi bude těžko loučit. Ičo se připojil mezi vyvolené - Štěpíka a Mamuta. Pokud jsem za poslední léta potkal někoho, koho si nesmírně vážím, vězte, že bych jmenoval svého košického bratra.
Děkuji za příjemné posezení Bróďovi a Tomáškovi, Adélce a Páťovi. Jsem rád, že jste mě navštívili a těch několik stovek minut, které jsme strávili společným dýcháním vzduchu v uzavřeném pokoji, v mém druhém domově, pro mne znamená snad více, než domov samotný.
Domov pražský, domov teplický a především domov chomutovský. Jen krátce...
Jájinko: Nenávidím Tě a zároveň Tě miluji. V létě tomu bude jeden rok, co jsi díky mně poznala svůj domov. Objevitelka stále objevuje nové a nové prostory, nové hranice, ale i nové bariéry, které nevědomky staví, navzdory jejich nesmyslnosti. Úvodní teze hovoří jasně, nenávidím Tě a zároveň Tě miluji. Stav, který trval, trvá a není nikoho, kdo by ho mohl změnit.
Mamute: Pokud by nám býval Bůh vnukl život o několik staletí dříve, věř, že bych bojoval po Tvém boku až do konce. Byl bych ochoten za Tebe po hrdém boji, položit svůj život. Byl bych ochoten pomstít Tvou smrt. A bude tomu i nyní, ač nejsme rytíři, jsme bojovníci. Bojovníci proti nepřízni osudu, nepřízni doby, nepřízni estabilishmentu, nepřízni okolí. Právě pro naši bojovnost, jsme si tak blízcí. Opatruj se mi, tam v chomutovsko-mostecké uhelné pánvi a nejen při životních úskalích, pamatuj, že stojím při Tobě.
Terezko: Ač bych neměl přiznávat svou slabost k Tobě, musím tak učinit. Jsi Awan, prvotní hřích. Mamut je Ábel a já nechci být Kain. I proto k Tobě chovám lásku ryze přátelskou, neb v Tvých očích se zajisté utopili stovky mládenců přede mnou, pevně však věřím, že nyní se topí mládenec definitivně poslední. Člověk, kterého jsem Ti mlčky svěřil k opatrování, člověk, který pro mě znamená více, než je pro psyché samotnou, únosné. Až se budete k ránu probouzet, nohy Tvé a nohy jeho se setkají pod stejnou pokrývkou, pamatujte, že zažíváte ten nejintensivnější projev lásky. Probuzení se po dlouhé noci je jako návrat z bitvy a v případě, že svého druha políbíš, bude se jednat o návrat vítězný. Nechť Vám ono tažení trvá ještě dlouho, ať přinese mnohá vítězství, méně porážek a příběh tak silný, že přežije Vás, i Vaše potomstvo.
Netáhlo: Především dodržuj základní pravidla bezpečnosti práce v Tvém novém působišti. Uvědom si, že v případě, že kouříš žluté startky nad baňkami s chemikáliemi, ohrožuješ tím životy v celé oblasti od Klostrdlé na západ a od Adaňe na sever. A bude hůř. Jedním okem pozoruj svou vysněnou markytánku, tím druhým Marcela v Pavoukovi. A tím třetím, vnitřním, si vzpomeň na jednu přidruženou máničku, která se těší, až společně v srpenci na Kamenčáku usednete pod památnou závoru a z dlaní budete pít svou krev, mísící se s ginem. Gin je vítězství, proto i Ty, vyhrávej!
Slávo: Nevěřím tomu, že nastane výrazná proměna Tvého myšlení a uvažování. Nenastane, a to víme oba. Budeš dále psáti stejně zamilované verše a darovat je tvorům, kteří si je snad ani nezaslouží. Když Tvé oči spatří objekt Tvého zájmu, zůstanou k němu upjaté, často až příliš dlouho. Načerpáš inspiraci, nalháváš svému vědomí. Mnohdy zbytečně se ale pro inspiraci, kterou lze získávat i jinými cestami, než Tebou zvolenou, utápíš ve vlastním žalu. Upínat zrak na cokoliv po dobu delší, než okamžik, není pro psyché přínosem, neb zůstane obtěžkána lidmi i událostmi, které jí nenáleží vůbec pamatovat. Do procesu milování je třeba zapojit kromě serce a psyché, i racionální uvažování. Když upneš zrak na ní nebo na Ní, popíráš tím mnou vyřčenou radu. Otevři oči a budeš dále tvořit poesii vyjímečnou, nadčasovou a upřímnou, budeš ji ale psát nejen pro ty již objevené, ale i pro sebe. Nalezneš tím novou cestu, po které se vydáš, a nebudeš jen někým, kdo nesmyslně trpí, jen proto, že se s ostatními minul v čase a prostoru.

prošíím nakrmíš mi vajicko?
http://www.valenth.com/feed/343020
budu moc rada :) diky