Deset dní v Düsseldorfu

9. dubna 2009 v 9:45 | Luciáš |  art'n'fangen

kapky deště /regentropfen; raindrops/

atone kde jsi?
atone nejsi!
atone kde jsi?
atone nejsi!

na záchodech zneužívám
opité a bezmocné
dávno si už neužívám
serce mé je nemocné

pomstím se jim za atona
i když za to nemohou
stále čekám kdy se ona
vydá napříč oblohou

milují se kapky deště
zůstanou jen kapkami
chtěl bych projít jednou ještě
nebem co je nad námi

záchodová epizoda
nekončící melodrama
každá se mnou k ránu bodá
každá k ránu usne sama

pravidelná perioda
jako slunce nezajdem
hledám jinou a je škoda
že se nikdy nenajdem

na záchodech zneužívám
opité a bezmocné
dávno si už neužívám
serce mé je nemocné

06/04/09

známá neznámá /die bekannte unbekannte; the known unknown/

trhám jí víčka
narcisy žluté
ve snech dál hýčkám
nejen to kruté

postavím z kostí
co vzduchem letí
do minulosti
i dávno předtím

zhotovím vysněnou
není však čím
tu co mi pod cenou
svěří svůj klín

vyrobím věrnou
a plivnu na zem
rťenkou černou
nabarvím nebe

je moje poslední
naděje rázem
že než se rozední
vytvořím tebe

08/04/09


bez šance přežít /keine chance zu überleben; no chance for survive/

v plynové komoře
není z ní úniku
nahý i svlečený
je svědkem povyku

v tachelés na dvoře
pouští se do křiku
za krk mu sněží
nahý i svlečený

bez šance přežít

koláže života nalepí na plátno
ta druhá za okny klepe se pořád
zvažuje možnosti žít nebo nežít
ta druhá za okny chce se jen ohřát

bez šance přežít

11/01/09


Dníček

Ručička hodin se pomalu přemisťuje, číslo na plastové ruličce obtočilo svou pravidelnou čtyřiadvacetihodinovou osu. Objevilo se bílo a pak... pak další z mnoha čísel. Šance 1:30. Nebo 30:1?

Po deseti dnech u našich západních sousedů jsem zmatený. Na hodnocení celého pobytu je příliš brzy. Hodnotit však lze uplynulých deset dní. Od The Young Gods jsem se přes Yeah Yeah Yeahs navrátil k osvědčené klasice - The Doors. Jim visí na dveřích mého nového pokoje. Vlastním dokonce i nového spolubydlícího, nové kamarády i nový objekt mého zájmu.

Podobně jako v Česku si i zde dávají úřady na čas. Otevírací doba je ve znamení co nejmenšího vytížení úřednic. Studijní oddělení na HHU absolutně nefunguje. Ostatně jako na jakékoliv jiné universitě, kdekoliv na světě. Pro přežítí potřebuje student na HHU obálku a známku. Tyto komponenty odevzdá Auslandsamtu, aby následně každý den, ze stále menším nadšením, kontroloval poštu. Právě poštou má totiž dorazit obdoba českého indexu - Studentenausweis. Vytisknout onen podezřele modrý papír o formátu A4 je pro studijní oddělení nepřekonatelný problém. Tento zádrhel Vám však v prvních dnech poněkud zkomplikuje život, neb onen index zároveň funguje i jako jízdenka do MHD.

Mně se podobné problémy, naštěstí, díky přímluvě mého koordinátora, netýkaly. Má slovenská družina však zažila se Studentenausweisem jen samé nepříjemnosti - čekání na poštu bylo ale zbytečné, nakonec po týdenním okupování schránky, totiž mí Slované zjistili, že ze studijního oddělení ještě index vůbec neodcestoval. Po indexu přichází další zádrhel, tentokráte v Bürgersbüro. Místní úřednice slovenským přivandrovalcům totiž neuvěřili, že je Slovensko plnohodnotný stát a mylně se domnívaly, že je Slovensko pouhou částí České republiky. Ano, nyní máme krom Česka, Moravy, Slezska, na krku i zaostalou rozvojovou krajinu jménem Slovensko. Demence. Člověk si zde po čase zvykne, že nebydlí v Tschechische Republik, sonder in der Tschechoslowakei, jenže hledat Slovensko mezi Chotěboří a Ostravou mi přijde docela zcestné, zvláště, když Tiso před necelými sedmdesáti lety leštil kliky Hitlerovi.

Potěšující je tedy zjištění, že se lidé s nižší inteligencí, zdržují i na jiných místech, než je Česko. Západní svět se tedy má, co se všeobecných znalostí, co učit. Pro příklad dodám již "kultovní" prodavačku Vodafone, jenž se mě s kamenou tváří ptala na velice záludnou otázku, zda-li je Česká republika ještě v Evropě. Ne, Oceánie, milá paní.

Zajímavý je i dopad finanční krize na studenty. Nárok na tzv. Wohngeld měl dosud každý nový obyvatel Düsseldorfu. Wohngeld je pro vysvětlenou, sociální přídavek na bydlení. Bezdomovce, příživníky a pofidérní existence si Německo, v rámci budování socialismu samozřejmě chrání - neb jsou to potenciální voliči. Od prvého februára vešla v platnost vyhláška, ve které je uvedeno, že občan, jenž v Düsseldorfu hodlá žít méně, než šest měsíců, ztrácí možnost žádat o příplatek na bydlení. Půvabné. Stovky eur tedy mizí nenávratně pryč, podobně jako gin.

Ze skleničky s tekutým objemem 0,0000000002 centilitrů si člověk Orwellův nápoj vychutná jen ztěží. Zvláště, když mu jalovec zhořkne na patře při pohledu na cenu. Alkohol se v podnicích a klubech rozhodně nevyplatí konsumovat ve větším množství. Cena 2,20 EUR za 0,02 cl je všeříkající. Zabrousili jsme tedy na tenký led, kterým je LOT JOHN. V této hospodě, s nepřeberným počtem místních i cizokrajných piv, se každé pondělní schází tzv. ERASMUS Stammtisch. V pondělí jsme se tedy s mým novým spolubydlícím - Tomáš z Prahé, FSV, věk 23 let, ročník prvý, obor NMZ, sympaťák; konečně se na mě v Düsseldorfu usmálo štěstí - odebrali do tohoto podniku. Celou akci ale vymyslela Anna - Poznaň, 21 let, sociologie; slečna se vyznačuje umem ztratiti se na metru čtverečním, navíc je německy nemluvící. Anna je pro mou slovenskou skupinu již pojem. Vše začalo nevinnou procházkou po areálu university a pokračovalo i pondělní večer. Drogový večírek číslo jedna měl tedy svou vítězku. Anna se po celý večer nevraživě dívala na Staňku - trvalý pobyt hlášen ve slovenském maloměstě Bánská Bystrica, medička z pátého ročníku 1.LF; má každodenní chodící inspirace, kompletní mozaika, rozbor její osobnosti, jistá "anamnéza", dosud neproběhla, přesto se každodenní několikahodinová setkání, den co den, stávají neodmyslitelnou součástí mého bytí a to se samozřejmě líbí serci i glowě;slovy nelze dost dobře vyjádřit, co ve skutečnoti Staňka je. Večer v LOT JOHN je opravdu pro zvrhlé povahy, vyhledávající nudné večery o deseti lidech, kdy se v kolečku diskutuje o informacích, které Vás ve skutečnosti vůbec, ale opravdu vůbec, nezajímají. Přestože jsme s Tomem a Staňkou byli poučeni z předchozího večera, uspořádali jsme podobný, jak by řekl Márdí, drogový večírek i v úterý. Úterý se zapíše do historie mého pobytu v Düsseldorfu díky příjezdu Péti - spolužák z IMS FSV; nesmírně inteligentní osoba, z dosti svéráznou povahou a zvrhlými choutky. Večer v LOT JOHN °2 se tedy konal již v úterý. Zúčastnili se Rumuni - dva přírůstky z Kluže, chlapec a dívčina, zubaři, kteří nás zaujali svou typickou balkánskou povahou. Ani jedné z akcí se bohužel nezúčastnilo duo Edo a Zuzka. Právě s nimi a se Staňkou jsme v uplynulých deseti dnech vyřizovali vše potřebné, co se "papírování" týče. Sehraná partička má již své interní vtípky a je zdravě škodolibá a milá zároveň - lépe to dopadnout nemohlo. Kromě všech vyjmenovaných osob máme i nové české, medické přírůstky. K zvonečkovým královnám ze zvířecí říše a Petrovi, se přidali dvě medičky z 2. LF a jistá Ester ze Slovenska. Jedna z nových mediček je vyhlášená Miss Hvězda a druhá zase ovládla mysl mého spolubydlího. Člověk si zde nevybere. Je jaro, pudy se probouzí k životu a děcka se opět vrací do puberty.

Občas se v Düsseldorfu stávají i divné věci, včera na mě kupříkladu vypadl bicykl z tramvaje. Lehce mě přejel, ale jakoby se nechumelilo, život jde dál. Místní domorodec, který vypadl z tramvaje krátce po bicyklu, zvedl jeho (ten bicykl) i mě a nastala fáze omlouvání. Půvabné, člověk čeká na tramvaj a z jejího nitra naň vypadne jízdní kolo. Ještě, že to nefunguje naopak, že člověk čeká na kolo a vypadne na něj tramvaj.

Nejvýhodnější je, založit si konto v Deutsche Bank. Jen na okraj, je zajímavé, že navzdory pojmenování banky - Německá banka, nepatří tato instituce státu, nýbrž je v soukromých rukách. Klamání zákazníků nebo jen subjektivní pocit nefér pojmenování? Stát tedy za DB neručí, zatímco za Sparkasse je ručitelem vlastní město, Sparkasse je tedy jakási Stadtbank nebo spíše Gebietbank. Všechny garanti a ručitelé se stanou nedůležitými v případě, že doporučíte nového zákazníka. Tímto způsobem jsem doporučil jako stávající klient, Staňku. Obdržíme v nejbližší době repráčky zdarma. Člověk tedy ke studentskému konto dostane i libovolný dárek. Vedení účtu a jakékoliv výběry jsou samozřejmě bez poplatků - zdarma. Člověk tak vlastně neplatí vůbec nic a ještě je placeno jemu. Fantazie.

Ve škole se mi rýsuje rozvrh. Pondělí, úterý a pátek. Předměty jsem si vybíral libovolně a nikdo na mě netlačil, to samé se ovšem nedá říci o nátlacích na mediky. Staňka si to vůbec "vyžrala" do sytosti, kdy jí nevyšlo prakticky nic. Ještě, že má rozložený ročník.

Na Západě se razí trend individuálního přístupu, nutno dodat že to má i své nevýhody - narazíte na debila v barvách HHU a pak jste znevýhodněni oproti svým kolegům. Co se ovšem také nepovedlo, bylo včerejší setkání s obyvateli Düsseldorfu. Původní myšlenka není vůbec špatná - občané Düsseldorfu hovoří v mateřštině o svém městě a zajímavostech kolem něj. Včerejší premiérové setkání však zavánělo trapností. Dorazila jen naše československá skupina, obohacená Magdou - jednou z českých mediček z 2. LF a jakýmsi Indem, který ovšem absolutně netušil, kde se eigentlich ocitl. Z místního domova důchodců bylo vysláno pět zástupců. Nepříliš obohacující střetnutí. Téma jsem stejně nakonec stočil na Berlín a jediný, kdo z Čechoslováků jevil zájem hovořit po německy, jsem byl tedy já. Po onom setkání následovalo "kofí" se Staňkou, onou Magdou a Ester a jejím mentorem. Mentor je zde od toho, aby v prvních dnech pomohl svému "svěřenci". Občas to nevyjde. Viz. Staňka. Mentorka na ní měla čekati při jejím příjezdu na nádraží. Nic. Mentorka jí měla ukázat nejbližší a nejlevnější obchody v okolí. Nic. Mentorka ji alespoň mohla upozornit, že si před příjezdem potřebuje koupit peřiny a polštář. Nic. Její mentorka je ovšem oddaná hráčka badmintonu a jejím hobby jest "shop the city". To již Staňce stačila sdělit, emailem of course, osobní kontakt je v tomto případě vyloučen. Vraťme se k mentorovi od Ester, setkání s ním totiž bylo velice sympatické. Pohled vrstevníka je vždy užitečný a tentokráte i přínosnější než pohled vrstevnic samotného Heinricha Heineho z onoho domova důchodců - abych zase nebyl tak brutální, nutno podotknout, že mi staříci byli sympatičtí a bylo mi jich líto, neb si chtěli zcela jistě povídat a poznávat dnešní "mládež", jenže i dobrá idea občas nevyjde.

Dle slov Esteřina mentora je v Düsseldorfu nejkultovnější klub celého NRW: Bei Alexander - koktejlový bar na Kirschptz., který prý obyčejný turista zaručeně nenajde. 12 EUR vstup, 4 koktejly inclusive. Obdobou LMB je zde SUB, průměrný věk tedy návštěvníku, ehm, tedy návštěvnic: 14-18. Dále je zde diskotéka 3001, kde se konají jakési Campus párty - děkuji, beze mě. To rockový klub Stone je výzva. Teď již tedy jen někam vyrazit, neb fotografie budou jistě přínosnější než textová forma tohoto tématu.

Stravování probíhá v Mense. Za 3-5 EUR se dá najíst na celý den - zbývá již jen zakoupit Haribo medvídky na půlnoční snack a člověk více jídla k životu nepotřebuje. Na výber v Mense je cokoliv, ananasem počínaje, zázvorem konče. Kromě Mensy se lze najíst u tureckých imigrantů. Za 3,50 EUR člověk obdrží Döner Kebab, Dürüm je nepatrně dražší. Ovoce i zelenina mají světlé, ale i tmavé momenty. Salátová okurka za 0,50 EUR, Banány za 1 EUR/1 KG nebo jahody za 1 EUR/100 G se ještě dají pochopit, avšak jablko - kus 1 EUR, kiwi - kus 1 EUR či citrón - kus 0,50 EUR?

Ubytován jsem stále na křesťanské ubytovně, již ne sám, nýbrž s Tomášem. Rozkoukán jsem ve městě poměrně úspěšně. Trefím kam potřebuji a téměř polovinu města mám již zmapovanou na 100%. Teď již jen... ale nic. Myšlenky serce a glowy necháme na příště. Raději. Je třeba nahlížet na věc s určitým odstupem a z mnoha úhlů...

... kromě toho by bylo na místě pozdravit své věrné. Děkuji za předchozí komentáře. Jsem rád, že přestože nás dělí jistá vzdálenost, komunikace oboustraně funguje.



 


Komentáře

1 xXx xXx | E-mail | 9. dubna 2009 v 10:27 | Reagovat

Jako vždy-krásné.psala jsem ti sms,jestli si vzpomínáš... fakt dokonalé.

dominika

2 BlackBeautiful BlackBeautiful | E-mail | Web | 9. dubna 2009 v 10:44 | Reagovat

Tak jsem se dockala vytouženého článku... báseň s kapkami deste sympa:)) članek jsem cetla dlouho, večer přečtu jeste jednou.... ted musim utikat za sestri..jdu hlidat ty jeji deticky xD takze to bude masakeer lehce...:)) takze večer doplním...

jinak fota samozřejmě jako vždy supeeeer=))

myslim na Te:)

3 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 9. dubna 2009 v 11:07 | Reagovat

Dominika: Samozřejmě si vzpomínám. Ještě jednou Ti za ní děkuji a budu jedině rád, když se budeš ozývat častěji a třeba mi odtajníš i něco o sobě. Znát identitu čtenářů, resp. čtenářek, je důležité.

4 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 9. dubna 2009 v 11:09 | Reagovat

Jájinka: Kapky deště se i mě dosti líbí, nezatracoval bych ani zbylé dva texty. Budu rád, když se vyjádříš v delším komentu... za pochvalu fotografií děkuji.

Myslím na Tě, na profesionální hlídačku dětiček...

5 smonty smonty | Web | 9. dubna 2009 v 11:17 | Reagovat

Jim Morrison still live!!! :-)

6 slůně slůně | 9. dubna 2009 v 12:26 | Reagovat

známá neznámá je... zkrátka charming. ještě se k ní vrátím.

7 Peťuš Peťuš | Web | 9. dubna 2009 v 15:47 | Reagovat

Česká republika??? V Evropě??? Vůbec néé xDD. Člověk už může od našich západních sousedů očekávat snad cokoliv...
Textíky hezké, mě osobně se líbí Kapky deště... I když momentálně bych od Tebe čekala spíše texty německé. Možná. Někdy časem... Ale potěšily by :)

8 Peťuš Peťuš | 9. dubna 2009 v 15:53 | Reagovat

Česká republika??? V Evropě??? Vůbec néé xDD. Člověk už může od našich západních sousedů očekávat snad cokoliv... Textíky hezké, mě osobně se líbí Kapky deště... I když momentálně bych od Tebe čekala spíše texty německé. Možná. Někdy časem... Ale potěšily by :)

9 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 9. dubna 2009 v 16:00 | Reagovat

Smonty: Is everybody in? The king of the lizards is comin...

... ano, Jim stále žije. Stejně jako Pam S.C., viz. "S ní" z 18/03/08

Yperit do dna - nadýchám splodiny
Pam S.C. hodná mi vypráví hodiny
jak bylo Jimovi když již byl bez dechu
jak bylo Jimovi při posledním výdechu

ve vaně v Paříži, Mostě či Teplicích
uvězněn za mříží jak dehet na plicích
odsouzen okolím odsouzen přáteli
zpívat Vám dovolím má slova znáte-li

láska je proradná čtyřhlavá bestie
láska se zaryje do srdce nesmyje
stopy zůstanou jizvy a napořád s nima
hlasy Indiánů - mě Slunce a Jima

nikdy to nezhasne a ta hra s chtíčem
to co je překrásné je pouhým klíčem
k poznání bran dimenzí světů
zpívat Vám dovolím pokud se pletu

yperit do dna - u stolu v baru
a Tvá zbraň bodná sloužící v páru
k zabití druhého pouhou svou touhou
ukončí polibkem vteřinu dlouhou

láska je proradná čtyřhlavá bestie
láska se zaryje do srdce nesmyje
stopy zůstanou jizvy a napořád s nima
hlasy Indiánů - mě Slunce a Jima

10 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 9. dubna 2009 v 16:01 | Reagovat

slůně: Určitě se k ní vrať. Známá neznámá byla stvořena po posezení u kafe se Staňkou... serce i glowa, došla mi slova. Düsseldorf se topil ve slzách i dešti a já na Hauptbahnhof psal onen text "Známá neznámá".

A pocity? A co jsi mi vlastně potřebovala?

11 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 9. dubna 2009 v 16:03 | Reagovat

pétřúšká: Kapky deště se mi také velice líbí. Především již pod minulým článkem zmíněná sloka. A německy psát začnu, až k tomu budu mít potřebnou inspiraci. Ta zde zatím přichází výhradně od slovenských slečen... tak nevím... mám psát slovensky? xD

12 Jájinka Jájinka | E-mail | Web | 9. dubna 2009 v 18:28 | Reagovat

Tak konečně se můžu rozepsat:)
hlídání dopadlo na jedničku xD bez hvězdičky.. dítka pak začala odpoledne zlobit, malá byla ochrapana (ano cela tetička) a mladej byl otravnej jak moucha =D jinak vše ok...
Tak a teď k tvorbě... jsem ráda, žes konečně napsal něco víc o tvém působení u sousedů... Aspoň tak mohu lehce tušit jak se tam vůbec máš, cítíš, co lidi okolo tebe a tak dále =) zatím to vypada docela dobře... ale egrešt, ostružina, meloun =D no jsou jedineční =)) Ano všechny básně jsou hezké, ale doopravdy nejvíc tentokrát zaujaly kapky deště =))   (zase tu máme Atona =)) ) A jaké tam tak máte počasí? V neděli bylo v Prahé na omdlení... byli jsme zpívat na Chodově, málem jsem s sebou flákla a od tý doby to jde se mnou z kopce =) ale v pohodě žiju...
fotky samozřejmě krásný...opět.. nevěděla bych, kterou vybrat za nejlepší...
jinak ta slečna co je na druhé fotce je zajímavá... něcé z ní vyzařuje.. pokud to není jen tou fotkou =))
Myslím na Tebe, těším se na léto až zavítáme Domuu=)
Posílám pozdravy z TP (brrr) a mám Tě pozdravovat i od maminky =))

13 slůně slůně | 10. dubna 2009 v 7:28 | Reagovat

pocity? naděje v beznaději.
potřebuji Tvé ctěné vědomosti a zkušenosti, ale napíšu Ti to raději na icq.

14 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 12. dubna 2009 v 18:04 | Reagovat

Jájinka: Jsem rád, že cítíš potřebu zjišťovat, jak se zde v Düsseldorfu cítím, neb mě to motivuje ke psaní na blog, jak jsi si jistě ráčila povšimnouti.

Egreš, Ostružina a Meloun jsou hold moje ovocná plantáž a často na ně vzpomínám, se neboj moje Jahůdko!

Kapky deště jsou o mém dekadentním období v říjnu a na přelomu října a listopadu. Pokud lze nazvat nějaké období obzvláště inspirativním, je to právě loňský podzim. Permanentní, endogenní deprese...

... slečna na druhé fotografii je S. a opravdu na ní něco bude, viz. aktuálnější článek.

Děkuji ještě jednou za pozdravy! Pozdravuj samozřejmě také... děkuji!

15 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 12. dubna 2009 v 18:04 | Reagovat

Slůně: Stále očekávám vzkaz! A nabízím samozřejmě svou pomoc!

16 slůně slůně | 13. dubna 2009 v 8:40 | Reagovat

velice si cením Tvé nabídky. vzkaz byl zaslán.

17 Peťuš Peťuš | Web | 13. dubna 2009 v 21:04 | Reagovat

Nevím, mohl bys to zkusiti ;). Ale ať Ti to nejprve slovenské slečny zkontrolují, ať tam nemáš hrudky ;) xD

18 V.V V.V | Web | 13. dubna 2009 v 21:45 | Reagovat

A ta fotka -jak kdosi maluje tu verlybu je nejkrásnější-stejně tak i divadlo..

19 zuzu zuzu | Web | 18. prosince 2009 v 11:51 | Reagovat

Máš to holt zajímavý život.. Nebo to na mě alespoň tak působí.:)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama