tokio pussy

1. listopadu 2009 v 20:49 | Luciáš |  art'n'fangen
/

vltavská

na disku je málo místa
formátuju paměť
na disku je málo místa
všude je ta havěť

27/10/09


trans-kahan-express

život má hlášeno smrtící zpoždění
vznikalo pozvolna výlukou na trati
zjištěním tragickým že nic už se nezmění
že slunce do teplic už nikdo nevrátí

24/10/09


tokio pussy

noční metro nad zemí
každý pátek jenom moje
mám tam svoje zázemí
řídím všechny spoje

černý vlasy bílé tělo
ona z mého příběhu
kořistí to zavonělo
v omezeném výběhu

přišel jsem si pro tvé slzy
odešel však příliš brzy
bez tebe se neobejdu
přišel jsem a neodejdu

na místo slov volím gesta
úder na tvář jsem tvůj milý
dalším cílem už jen cesta
napij se a šetři síly

povléknu tě vlastní kůží
krví z octa krví z růží
vylížu ti zvratky z pussy
sám sobě se zase hnusím

přišel jsem si pro tvé slzy
odešel však příliš brzy
příští pátek dorazím
přišel jsem a odcházím

01/11/09


z.

právě jsem se zamiloval
do dívky co má ten svit
právě jsem se zamiloval
do dívky co chci s ní být

31/10/09


neopoesie II

žiletka
křičí
ostří
ji pálí

krev

na kůži
steh
pod kůží
mech

vzdech

nech mě
pusť mě
buď tak hodnej
na lebce mi
nech pár drobnejch

25/10/09


chlápek s dýmkou u pyramid

stává se mu nezřídka
prdel - hovno - omítka
pak zabředne do diskusí
s chlápkem co má po difuzi

kornatění žil a pár let pika na triku
vařičem snad byl vařičem co v úprku
raději se schoval do těch dní své odvety
a nadšeně zvolal - zemřu já a zemřeš ty!

31/10/09


zvláštní ráno

jak chutná žena
a proč tady zůstat?
je hořká ta pěna
co napadá ústa

je hořký ten vzduch
co přítmí dýchá
není to bůh
kdo tady vzdychá

01/11/09


roční dilema sebevrahovo

stojím zas na mostě a listy vadnou - chvíli mu vzdorují nakonec spadnou - svlečou ho donaha nikdy však nezjistí že klobouky vyrostly vysoko nad listí

stojím zas na mostě listy se rodí - bolí ji záda když po ní chodí - kostkou být nechtěla těžko to změní na žal tak pije jar - brečí a pění

stojím zas na mostě listy ty stojí - v pohybu nešťastné pohybem spojí - ty oči v přízemí přejí jen radostem přec brzy spočinu tam dole pod mostem

stojím zas na mostě a nahý muž - bez větví kořenů přelezl plot - stojím zas na mostě a mrtvý muž krev teče pod víčkem slzy a pot

22/10/09



IPP

neumím spěchat
spěchám tak sám
protože nemám
za kým a kam

tramvaj srazila chodce
asi nesvítil - primitiv - ovce
bez páteře teče voda
světa pro ně je jen škoda

tak víc těch tramvají!
ať křičí a cinkají
kulkami z olova
na i. p. pavlova

27/10/09


vyšehrad

strávil jsem den jako jiný
procházením vyšehradu
už jen čekám kdy i stíny
odpoví mi že moc kradu

25/10/09


augustin pátek

prodám svoji matku - na sklo nonstopu zoufale napsal - augustin pátek co se utopil už tolikrát v herně

čelo o stůl čelo na husinecký si otřel - čelo - na husinecký si otřel místo kde mívá ústa dlouho neviděl svou matku a dal pálivý absinth - otřel si ústa mívá tam místo pro pálivý absinth

vyběh zas ven - běhá tak už druhý měsíc co ho nechala - ta kurva všem dala a jeho matka ji zavrhla - augustin pátek tuší že chcípne ta kurva co ho nechala - ta co ho nesála - ta co mu nedala - je kurva

a tak zase sedí a v hlavě zmatek - dnes začal brzy a chlastá až do dna - tak jako včera kdy zase vyběh - neplatil - doma ji podřízl - jak sele

dnes ji chtěl prodat na náhradní díly - má sponku - laskonku v rozkroku - má díry a na křídlech ze stehen vzal křídu popad fén - narval je do břicha a nití zašil

pán ji dal chladit - augustin pátek zavraždil matku - slyší v těch uších co nejsou jeho - uříz je nožem a probodl boltec - jehlou své vlastní matky - probodl boltec své vlastní matky úměrně a jeho otec chlastal že ho nechala - ta kurva co ho nesála - ta kurva co mu nedala a augustin pátek zas sedí v herně

27/10/09
 


Komentáře

1 slůně slůně | 1. listopadu 2009 v 21:39 | Reagovat

ano ano, vltavská jest mou, minimálně pro poslední týden (a spoustu těch následujících). a první strofa IPP (ty ostatní jí zdařile šlapou na paty) dokresluje atmosféru (jen víc těch tramvají). no a na závěr si neodpustím, báseň 'z.' mi přinesla démony nazpět (jako by mne někdy ráčil/i opustit, že). sečteno a podtrženo, dnes jsem se vážně našla. a nechtěla.

2 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 1. listopadu 2009 v 21:41 | Reagovat

[1]: Vidíš, mně se nejvíce líbí "Augustin Pátek". "IPP" je zoufale nudné, "Vltavská" má atmosféru sobotního rána, cca. 7.30 CET a to je moc dobře. Omlouvám se za otevření bran démonů, ale budu vděčen, až se opět nalezneš a sdělíš v čem a proč...

3 slůně slůně | 1. listopadu 2009 v 21:47 | Reagovat

nevím, jestli je nalézání sebe v Tvých temně zlověstných a depresivních (a Tvých, jenže tohle adjektivum je notně subjektivní s mlhavými obrysy) to nejlepší pro mou náladu/budoucnost/whatever ale pokud Tě to těší, jsem jen rádo. a zapomněla jsem ocenit sebevraha. taky připomíná, tentokráte mou spirálu.

4 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 1. listopadu 2009 v 21:58 | Reagovat

[3]: "roční dilema sebevrahovo" má dobré schéma, co se motivu týče, zdá se mi to už nemístné klišé... a mé texty nejsou depresivní, jen temně zlověstné a zneklidňující, snad znepokojující...

5 slůně slůně | 1. listopadu 2009 v 22:02 | Reagovat

hm. pro začátek, neshazuj svou tvorbu (nebo alespoň to, co se mi z ní moc líbí a oslovuje mne). a podle mého názoru, je tvá tvorba depresivní (mj.), protože mne oslovuje v těchto a jim podobných stavech ducha. a už si připadám nechutně otravná vystavováním svého podzimu duše. fujky vrr.

6 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 1. listopadu 2009 v 22:05 | Reagovat

[5]: Svou tvorbu neshazuji, jen mám notné rezervy, na jejichž odstranění musím dosti zapracovat. Jdu raděj onanovat s ideou "trans-kahan-expressu"...

7 Violet Violet | Web | 1. listopadu 2009 v 23:48 | Reagovat

Nemám co říct.Tvá díla se mi jako vždy líbí.Nemám co namítnout.A také děkuji , za komentář - zajisté, že zaláskovaná témata jsou klišé..ale píšu co mě napadne..a poslední dobou mě napadá jen o klišé..

8 sotchinka sotchinka | Web | 2. listopadu 2009 v 6:43 | Reagovat

Praha frčí!
burani z malých vesniček Ti skládají poctu!

9 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 3. listopadu 2009 v 21:55 | Reagovat

[7]: V jednotlivých životních etapách se občas nevyvarujeme klišé, ať již v chování či ve vyjadřování. Jinak děkuji za positivní kritiku mých děl...

10 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 3. listopadu 2009 v 21:56 | Reagovat

[8]: Berlín zdraví burany z malých vesniček, kteří si myslí, že Praha frčí...

11 Mimbral Mimbral | Web | 3. listopadu 2009 v 23:09 | Reagovat

Milý pane...
Šestý chloupek zleva, dva palce pod loktem, právě se postavil.
Chloupkový orgasmus očních panenek, co nečtou řádky na těchto stránkách. Nečtou řádky. Čtou mezi řádky.
Fotky, co se dívají na vás. Na nás. Na ně.
A jedině dobře, že tady to není minutová záležitost. Celé roky jsou potřeba k pochopení, a stejně nikdy člověk úplně nepochopí.
Domýšlení v rozmýšlení.
A prsty ťukající přání nových článků.
Chtěla bych číst tyhle úryvky všude na stěnách. V metru, které bych pak postavila v našem městě, na telefonních budkách místo zlatých stránek.
Pane. Nesmekám, neb nemám co. Proto jen tichý potlesk na konci článku. Snad Vás nepohorší.

12 au au | 5. listopadu 2009 v 19:09 | Reagovat

chceš říct, že ňákej týpek z herny se fakt menuje augustin pátek? :D

13 Adéla Adéla | Web | 6. listopadu 2009 v 22:22 | Reagovat

Podařené, velmi. Depresivní, smutný, úpřímný, vulgární a totálně na dřeň. Živý a zároveň mrtvý nebo minimálně mrtvolně mrazivý.
Augustin Pátek pro mě vede, skvěle zpracovaný - forma dokresluje obsah.
Vltavská je hezká hříčka, která mě baví, aplikovatelná snad všude, nejdradši bych to napsala na záchodky v místním disku. Ale byla by to pro ně škoda, neboť by nepochopili.
Roční dilema sebevrahovo se mi líbí svou atmosférou, aktuálností, dá-li se to tak říci, když mluvím o poezii. Tokio pussy je obzvláště mrazivý a to téma je hnusný, jestli jsem to pochopila, ale tohle psychopatický podání textu má něco do sebe a že to je nějaké něco!
A Zvláštní ráno nemůhu nezmínit. Mám rády tyhle Tvoje "milostný glosy".
Dlouho jsem od Tebe nečetla "sérii", která by mne zaujala takhle komplexně (cíleně neříkám, že je nejlepší, neboť je to subjektivní a pak, kdo ví, jakou hodnotu to má všechno pro Tebe.). Jsem nadšená, ačkoliv to slovo dost možná není na místě.

14 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 12. listopadu 2009 v 23:24 | Reagovat

[11]: Nezůstal jsem pohoršen, naopak! Omráčen nejen ze slovní zásoby, ale i z půvabu, vycházejícího směrem od skla ku mně. K mé psyché. Ach, vážím si onoho komentáře možná více, než je v neegoistickém světě zdrávo. Kašlu na něj (na ten svět, abyste rozuměla).

Jsem za chloupkový orgasmus rád a oceňuji Váš až dekadentní přístup k čtení mezi řádky. Nabídl bych Vám platíčko kodeinu, kdybyste byla poblíž. To teď v Prahé, na největší vesnici světa, frčí...

Budu rád za každý nový komentář, ale to Vy tušíte, že?

15 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 12. listopadu 2009 v 23:25 | Reagovat

[12]: Ano a jeho přítel je Robinson Crusoe, námořník původem z Yorku.

16 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 12. listopadu 2009 v 23:26 | Reagovat

[12]: Mimochodem, narazil jsem na historickou stránku au.bloguje a teprve zpětně jsem ji (d)ocenil jako velice přínosnou. Obdivuji Tě.

17 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 13. listopadu 2009 v 0:32 | Reagovat

[13]: Děkuji za formulaci: 'Depresivní, smutný, úpřímný, vulgární a totálně na dřeň.' Výborně koresponduje s texty, psanými v podzimním období kdesi hluboko v podzemí.

"Augustin Pátek" je i dle mého názoru povedená záležitost, rozhodně je to srdcovka, která naplno vynikne až při živém podání (čti při autorském čtení).

"Vltavskou" by sice mnozí napsanou na záchodcích nepochopili, té menšině by však zaplesalo serce při pohledu na tato slova... tak jen vzhůru do tagování záchodků na disku. A nezapomeň občas defragmentovat...

"Roční dilema sebevrahovo" skrývá příběh procházení po mostě v Mostě. Nedaleko nádraží je takový můstek nad rychlostní silnicí. Krásné místo, kde se výtečně přelézá plot. Okamžik života nebo taky okamžik smrti. Mám rád ten plot. Ten most. Ten Most.

"Tokio pussy" je verbální onanie na mé oblíbené téma. Inspirace se nabízí tolik... stačí si projít v pátek večer, každé větší i menší okresní město. Ať již Prahu, Berlín, Londýn nebo právě Tokio.

Jsem rád za ideu komplexnosti série, protože právě v tomto případě ji s Tebou úplně nesdílím. Ale co člověk, to názor... a toho Tvého si cením.

18 Anett"ka" Anett"ka" | Web | 18. listopadu 2009 v 16:40 | Reagovat

tentokráte jsem moc oslněna nebyla... abych pravdu řekla... někdy jsem dost dobře nechápala "co tím chtěl básník říci"...
samozřejmě se mi líbí z., hlavně díky té jednoduchosti (děkuji, že píšeš i pro jednoduché lidi jako jsem já, někdy.. :) )
a celkově jsem si všimla u některých básní (roční dilema sebevrahovo, augustin pátek) toho nového stylu veršů... možná se tomu nějak odborně řiká, to nevím... ale to se mi líbí... ale jinak musím říct... že si jdu vytisknout další a třeba budu nadšena... kdo ví... :)

19 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 15. prosince 2009 v 0:26 | Reagovat

[18]: Nejsi jednoduchá, Anettko... nenech se zmýlit! Co se veršování týče, to zůstává stále stejné, jde jen o grafickou úpravu. Absenci nadšení se upřímně nedivím, neb se jedná o rozhodně nejméně stravitelný příspěvek za poslední měsíce. Nad vším ovšem ční "Augustin Pátek", s kterým se ještě několikrát setkáš... první setkání však bývá osudové a nejkrásnější... tss, ještě že dogmatům nevěřím.

20 gerti gerti | Web | 15. prosince 2009 v 16:04 | Reagovat

Nejvíc se mi líbí asi Neopoesie - má říz...Augustin pátek stejně jako větší část Tvé tvorby mi připomíná ne nutně nepříjemně zbloudilé zlotřilé rozdrbané egoistické duše jako byl Lautremont nebo třeba Bukowski. Nelze jen tak bez dojmu odejít...

21 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 2. ledna 2010 v 22:50 | Reagovat

[20]: Ó děkuji!

22 Jea Jea | 4. března 2010 v 21:36 | Reagovat

Neopoesie II. famózní =) Na lebce mi nech pár drobnejch, vybavil se mi Charón, převozník mrtvých, v Tvém případě převáží přes řeku Styx, který převáží jen za drobné =)

23 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 4. března 2010 v 23:18 | Reagovat

Ó, děkuji za kompliment na účet "Neopoesie II", dosud byla všemi přehlížena, přestože je to můj tajnej favorit.

24 Jea Jea | 4. března 2010 v 23:40 | Reagovat

No, nesmí se číst nosově, hlasivky musí pěkně pracovat, ne hlasitě, ale prostě pusově... Málo co mne tu chytne na první dech, jako tohle, většinou musím číst za sebou a až teatrálně si tu inscenovat divadýlko, až mi přijde ta chuť, kterou můj jazyk postrádal... ale tady, tady jsem snad rovnou polykala =) a zasytila se...

25 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 4. března 2010 v 23:43 | Reagovat

[24]: Jo, s tou taktikou čtení bez výhrad souhlasím. Jednička Neopoesie se Ti nelíbila? Je to dost podobnej princip.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama